21. prosince 2005

Výpisky z četby II

Michel Houellebecq – Rozšíření bitevního pole (1994), p. 94:
„Stejně jako neomezený ekonomický liberalismus má z analogických důvodů i liberalismus sexuální za důsledek projevy absolutní pauperisace. Někteří mají sexuální styk každý den; jiní pětkrát nebo šestkrát za život nebo nikdy. Někteří poznají desítky žen; jiní žádnou. Závisí to na tom, co nazýváme "zákonem trhu". V ekonomickém systému, kde je zakázáno propouštění, může víceméně každý najít své místo. V sexuálním systému, kde je zakázáno cizoložství, může víceméně každý najít partnera do postele. V naprosto liberálním ekonomickém systému někteří hromadí obrovská jmění a na jiné čeká nezaměstnanost a bída. V naprosto liberálním sexuálním systému vedou někteří pestrý a vzrušující sexuální život, kdežto jiným nezbývá nic než masturbace a samota. Ekonomický liberalismus znamená rozšíření bitevního pole na všechny věkové kategorie a společenské vrstvy. Stejně tak sexuální liberalismus znamená rozšíření bitevního pole na všechny věkové kategorie a společenské vrstvy. Po ekonomické stránce patří Rafael Tisserand k vítězům; po stránce sexuální k poraženým. Někteří vítězí na obou polích; jiní na obou prohrávají. Podniky se perou o určité mladé muže; muži se perou o určité mladé ženy; zmatek a shon jsou značné.“

Idea mezinárodního jazyka

Gabriel Svoboda na Sprše zveřejnil svůj přehled umělých jazyků. Protože je těžce zaujatý ve prospěch volapüku a esperanta a protože myšlenka umělého jazyka byla jedním z hlavních důvodů, proč jsem se začal zajímat o Wikipedii, pokusím se o neutrálnější popis.

První umělý jazyk hodný toho jména byl skutečně volapük. Byl ztělesněním positivistického ducha doby, a proto byl intelektuální bombou. Po celé Evropě rostly jako houby po dešti koužky volapüku. Nicméně se ukázalo, že má mnohé nedostatky. "Příčiny neúspěchu volapüku byly v jeho těžké naučitelnosti, chyby a nedostatky ve struktuře, organizaci a v nedostatku možností vývoje, protože ten závisel jen na jednom člověku, na samém autorovi. Vzdělaní volapükisté navrhovali reformy, které Schleyer zamítal." V roce 1890 se konal III. kongress, na kterém většina delegátů mluvila německy, včetně samotného autora. Jako blesk z čistého nebe se volapük dostal do krise a stoupenci umělého jazyka dali přednost esperantu. Volapükisté svůj projekt mysleli spíše jako intelektuální cvičení, nikoliv jako massově reálně používaný jazyk.

Každému doporučuji, aby si přečetl libovolný životopis Ludwika Lejzera Zamenhofa. Byla to zvláštní směs visionáře, dogmatika, vůdce a idealisty. V tom se velice podobá Theodoru Herzlovi, produktu stejné doby. Podle svých vlastních tvrzení (kterým se ale dá věřit) na myšlenku umělého jazyka přišel již před Schleyerem, když studoval na gymnasiu. Zveřejnění volapüku ho uvrhlo do hluboké depresse. Překonal ji tím, že pracoval na podstatném přepracování a zdokonalení svého jazyka. Na rozdíl od germánského základu volapüku je základ esperanta románský. Mimoevropské řeči v té době nikdo nepovažoval za nutné brát v potaz.

Esperanto volapük porazilo, protože je mnohem jednodušší. Jeho románské základy (v té době každý gymnasista uměl slušně latinsky) ho usnadnily nejen románským, ale též anglosaským mluvčím. Slovní kmeny zůstaly nezměny, na rozdíl od volapüku: "vol" pochází z "world" a "pük" ze "speech". Esperanto má pouze 2 pády, na rozdíl od 4 ve volapüku.

Nicméně esperanto nebyl jediný projekt mezinárodního jazyka. Proto byla ustavena Delegace pro přijetí mezinárodního jazyka, která měla vybrat nejlepší projekt a ten pak prosadit. Esperantisté doufali, že to bude esperanto. Nicméně značná oposice prosazovala jeho podstatné reformy. Tak vzniklo ido. Esperantské hnutí se rozpadlo a projekt mezinárodního jazyka byl mrtev.

Hlavním znakem ida je, že nepoužívá 6 speciálních znaků, které se používají pouze v esperantu a nikde jinde. Ido na rozdíl od esperanta stejně jako angličtina nepoužívá různé tvary přídavných jmen ani nepřímý (předmětový) pád. Na rozdíl od esperanta není sexistický jazyk: mužský rod není defaultní. Žena se v idu neřekne ne-muž.

Porovnat rozdíly mezi esperantem a idem lze na této větě:
Provizora vortaro Ido–Esperanto, per kiu la similecoj kaj diferencoj de la vortaroj de la du lingvoj povas esti vidataj. (Esperanto)
Provizora vortaro Ido–Esperanto, per qua la similesi e diferi di la vortari di la du lingui povas esar vidata. (Ido)

Po první světové válce pokračovalo ve snaze vymyslet ideální umělý jazyk pouze několik excentriků. Novým hybným momentem se stal až rozvoj lingvistiky po druhé světové válce. Snaha připravit dokonalý umělý jazyk se vydala dvěma směry – praktickým a theoretickým. První znamenal snahu najít průsečík mezi existujícími jazyky zbavenými balastu. Příkladem je romanica (průnik románských jazyků) a slovio (průnik slovanských jazyků). Nejdokonalejším zástupcem této třídy je interlingua, což je latina osekaná o výjimky. Druhým směrem byla snaha zkonstruovat logicky dokonalý jazyk, což prozradí mnohé o lidském myšlení. Výsledkem na angličtině založený loglan. Bohužel je patentově chráněný. Proto vznikl na stejných principech v licenci GFDL lojban založený na čínštině.

19. prosince 2005

An Open Letter to Jenny Gibbons

Dear Madame,
you have written: "Actually the Inquisition immediately rejected the legal procedures Kramer recommended and censured the inquisitor himself just a few years after the Malleus was published." I read some Kramer's biographies. For instance the Introduction to the 1948 edition of Malleus says: "During the summer of 1497, he had returned to Germany, and was living at the convent of Rohr, near Regensburg. On 31 January, 1500, Alexander VI appointed him as Nuncio and Inquisitor of Bohemia and Moravia, in which provinces he was deputed and empowered to proceed against the Waldenses and Picards, as well as against the adherents of the witch-society. He wrote and preached with great fervour until the end. He died in Bohemia in 1505." It seems to me highly improbable that somebody censured in 1490 have been in 1500 named the Inquisitor again.

I have tried to trace this story to the sources. The oldest mention that Kramer was a bad inquisitor I have found was Herbert Thurston: Witchcraft. In The Catholic Encyclopedia, Volume XV, 1912. He said: "But the "Malleus" professed (in part fraudulently) to have been approved by the University of Cologne..." It seems to me we are the victims of modern Catholic effort to white wash the Church by blaming some individuals only exactly as the Communists try to white wash the Party by blaming Stalin and Beria only.

What is your opinion? Do you have some details on it?

Fungování kommunit

Je naší chybou, že se málo zabýváme thematem na pomezí psychologie a sociologie (pro psychologii je to thema moc velké, pro sociologii moc malé) – fungováním malých kommunit (tak od 12 po 42 lidí). Zatímco u ještě menších skupin jednoznačně rozhodují osobní vazby, u větších zase převažuje věcná stránka věci. Přitom se v podobných skupinách pohybujeme celý život – od školky před školní třídu (ta má kolem 25 žáků), vysokoškolský studijní kruh až po zaměstnání. (I když pracujete ve velké korporaci či na ministerstvu, Vaše oddělení jistě má právě tento počet kollegů.)

Tuto velikost mají i internetovské kommunity v nichž se pohybuji: Česká část Wikipedie a Sprcha / Vrba. Jsou přirozeně i větší diskusní fora, např. Neviditelný pes či IDNES, ale ta mne vždycky odpuzovala svou velikostí. Každá malá kommunita má svůj éthos, který je mixem osobních vazeb a věcné stránky věci. Protože osobní stránka má rozhodující úlohu, éthos není stabilní a často se mění, tak jednou za rok či dva. Sprcha vznikla v báječném roce 2002 a od té doby prošla několika velkými změnami. Stejně tak česká část Wikipedie vznikla na konci podzimu 2002 a prošla dvěma velkými změnami, za které poněkud neskromně snad mohu považovat můj příchod a mé vyštvání.

Co se týká Sprchy, duchovní otec Klanu, JN, před časem (19. 11. 2005) zveřejnil pozoruhodnou úvahu. Vyjádřil v ní lítost, že na Sprše nastala thermodynamická smrt. Kdyby mu něco říkal zákon nezamýšlených důsledků, tak by se tak nedivil. Byl to především Vodník, který se aktivně postavil jeho návrhu, že by na Sprše měly spolu soupeřit Gangs of Sprcha. Vodník má, na rozdíl od zastydlých individualistů, jako člen Církve smysl pro kollektiv, a proto dobře věděl, že takové války by pro tak malou kommunitu byly zničující. A taky že jo.

Bez ohledu na další aktivitu JN, která byla spíše sporadická, se na Sprše konstituoval pevný Klan s myšlenkovým obzorem Respekt Generation. Věkově se jedná především o generaci zrozenou v druhé polovině 60. let a ideologicky k její výbavě patří sionismus, antikommunismus, odpor k pacifismu a socialismu (sociální demokracii). Generace zrozená v druhé polovině 60. let dosud nebyla pořádně zmapována, ačkoliv nyní řídí a ovlivňuje českou společnost ze středních posic. Zrála za kommunismu a mentálně se vymezovala bojem proti němu ve velkých demonstracích na konci 80. let či úsilím o jeho změnu prostřednictvím SSM. Dalším zajímavým znakem je, že je to početně nejslabší aktivní česká generace vůbec. (To bude překonáno, až dozraje generace zrozená v 90. letech.)

V boji Klanu se zbytkem Sprchy byli vyštváni jeho aktivní odpůrci, kteří se pak uchýlili na dnešní Vrbu. Neustálé jemné frikce, které byly hnacím motorem Sprchy, zmizely. Sprcha je nyní ve stavu klinické smrti stejně jako Unie Svobody. Občas její stojaté vody rozvíří externisté, ať už je to protestant Karel Sýkora, noname ze Zvědavce nebo 17letý pedofil Gabriel Svoboda. Ke slovu se tak postupně dostává generace narozená v druhé polovině 80. let.

A česká část Wikipedie? Tam nyní vládnou primitivové jako je Vrba, -jkb-, Egg, Dodo, Cynik Ignác Pospíšil a Pastorius. Vytvořili natolik umrtvující prostředí, že stahují k zemi i tak nadějné osobnosti jako je Radouch, Wikimol či Li-sung. Ti jsou však konformisté, na rozdíl od Malého čtenáře či jvana, kterým byla useknuta hlava. Kdo se chce více poučit o této régne de la vertu, nechť si přečte o životě Girolama Savonaroly nebo Helden wie wir. Jan Koukal má v sobě mnohé ze svého jmenovce Calvina a jeho bezcitného upálení Miguela Serveta.

14. prosince 2005

Katholická Wikipedie?

Na české části Wikipedie se nedávno rozhořel spor mezi flanďáky (Dodo a Cynik) a odpůrci kontroly myšlení. Protože jsem zastánce svobody projevu, zkusil jsem do sporu zapojit.

Jak známo, na české části Wikipedie jsem však zablokován až do konce života. Proto jsem si musel zvolit jinou přezdívku. Ukázalo se, že však pro konspirační práci nemám nadání. :-) Ačkoliv jsem z důvodu utajení používal vulgární pravopis, přesto mi jednou uklouzlo slovo "organisace". Holt být barbarem není tak jednoduché. Radouch zavětřil.

Pomaleji myslící Cynik Ignác Pospíšil si své podezření musel ověřit pokusem. Poslal mi e-mail, na který jsem mu odpověděl. Bohužel jsem ho podepsal jako Guy Peters. Inu, chyba se někdy stane. Takže se má identita prozradila a hodlal jsem se chlapsky přiznat. Bohužel fízlové (Beren) byli rychlejší, takže místo přiznání jsem si jen na 24 hodin zablokoval svou IP adresu a Wikipedii nyní editovat nemohu.

Výsledek? Kromě poznání, že se na tajnou práci nehodím, jsem dospěl k zjistění, že českou Wikipedie je třeba odepsat a za kvalitní encyklopedii nepovažovat. Dva flanďáci si tam bez jakékoliv kontroly píší katholickou propagandu a nikdo jim v tom nedokáže zabránit. Pan Vrba je v tom naopak podporuje. Inu, jejich volba. Kredit mají jen jeden.

8. prosince 2005

Fatální nepochopení demokracie

Tomáš Vrba je rázný člověk. Bohužel především pro něj platí pravidlo: "Dvakrát měř a jednou řež." Chápu, že je osobně citlivý na to, že někdo používá označení "fašisto". Jenže svá osobní kritéria nemůže vnucovat ostatním. Např. by se svým přístupem nemohl žít na Západě, protože tam prakticky každý pravičák aspoň jednou schytal obvinění z fašismu, stejně jako levičáci naopak obvinění z kommunismu.

Nicméně problém je širší. Jde o to, že kommunita <> jedinec. V tom tkví i podstata mého lynche. Kocourkovští na české části Wikipedie nesnesli myšlenku, že by měli tolerovat někoho jiného, kdo nemá mainstreamové, tedy dle jejich názoru jedině správné názory. Proto mne pro jistotu zablokovali až do konce života. K čí škodě, je otázka. Nesdílím optimismus Tomáše Peciny, že se tito postkommunisté někdy ze svého svrabu dostanou. Fízlovi Koukalovi zůstane dikce StB zadřená až do konce života.

A kromě jiného pak soudím, že Comodor W. Falkon je neonacista.