30. dubna 2006

Reakce zablokovaného wikipedisty

Petr Adámek napsal:

Nezapomínejte prosím, že hlavním cílem arbitrážního výboru je přijmout taková opatření, které na jedné straně ochrání wikipedii a její komunitu před dalšími zbytečnými a kontraproduktivními spory, ale na straně druhé jednotlivé wikipedisty omezí co nejméně, aby mohli pokračovat v přispívání do wikipedie. Tento návrh se snaží V. Z. zbytečně neomezovat sadou zákazů, které by mu mohly bránit i v užitečné činnosti, ale zároveň chránit wikipedii před kroky, které by mohly vést k dalším konfliktům. Tento mechanismus byl převzat z anglické wikipedie a já věřím, že bude funkční a účinný. Souhlasím s tím, že největším a zároveň klíčovým problémem je volba vhodného mentora, neboť musí jít o někoho, kdo bude schopen i ochoten k věci přistupovat bez zbytečných předsudků, nebude V. Z. zbytečně omezovat nebo dokonce šikanovat, ale zároveň zabrání vzniku nových konfliktů a sporů. --Petr Adámek 11:46, 30. 4. 2006 (UTC)

Nikdo takový nezbyl - logicky. Nebyl to on, kdo komunitu, přinejmenším její aktivní část, rozdělil podle zásady "kdo nejde s námi, jde proti nám".

Diktátoři nesnesli, jestliže jsem v textu, který jsem celý vytvořil, použil pravopisu fráse místo fráze, a neudělali nic proti tomu, když pana Vaňa nebo mě blokují ani už ne za osobní útoky a urážky, ale za pouhou ironii a náznaky. Proto se teď nemohou divit, že nemají ani jednoho aktivního wikipedistu, který by nebyl buď zcela s nimi, nebo hluboce a zásadně proti nim.

To všechno Petr Adámek ví a přesto se vymlouvá na stav, na jehož vzniku se sám aktivně podílel.

V sobotu odpoledne vysílala Česká televise vynikajcí film Stanleyho Kramera se Spencerem Tracym a Burtem Lancasterem Judgment at Nuremberg (bohužel, v nepříliš dobrém dabingu...). Jde v něm o to, že tři roky po skončení války, v r. 1948, jsou v Norimberku, v americké okupační zoně, souzeni němečtí soudci, kteří soudili podle norimberských zákonů. Starý americký soudce (Tracy), který tribunálu předsedá, nakonec odmítne precedenty i aktuální politickou situací (událostmi v ČSR) podkládaný závěr, že nikdo nesmí být odsouzen za to, že byl poslušný platných zákonů, a svým hlasem rozhodne o tom, že všichni čtyři obžalovaní jsou shledáni vinnými a jsou odsouzeni na doživotí. Co může omlouvat prostého občana, nemůže být ospravedlněním pro toho, kdo sám, byť zcela v souladu s platným právem, bezpráví prosazoval.

I Petr Adámek je spoluviníkem toho, co se na české Wikipedii stalo.

29. dubna 2006

Důvěryhodnost pravopisu

Leon tady kdysi napsal, že lidé posuzují důvěryhodnost textu podle pravopisu. Ano, to je pravda. Když vidím někde napsáno komunizmus, tak si řeknu, že je to další levicový blábol, který nemá cenu číst. Podobný pravopis totiž používají pouze Haló noviny. A pak ještě Vesmír, kde to vytváří zvlášť pikantní kontext. Ale zřejmě to tak Havlovi vyhovuje, on má rád tyhle sémiotické konflikty.

Naproti tomu Babylon má pro mne pořád větší důvěryhodnost než by si podle obsahu zasloužil. Holt slovo "konservativism" mám spojeno pouze s úctyhodnými prvorepublikovými publikacemi. Proto je mi líto, že mi ve všem mých tištěných článcích všechna "s" a "th" pečlivě vymazali. Bohužel i na "feudalizmuz" jednou došlo.

28. dubna 2006

Cynik je dobrý etalon

Pokud si jeho výroky otočíte o 180°, vyjde Vám správný názor.

Další cynický blog

Jeden je na http://cinik.bloguje.cz, druhý na http://ignac.bloguje.cz. Nepochybně bude tato informace označena za další příspěvěk do rady hanopisů o našem sympaťákovi.

Závěrečné vyjádření k arbitráži s V. Z.

Protože není pravděpodobné, že bych byl do 2. května odblokován, píši své závěrečné stanovisko k arbitráži s V. Z. sem; pokud ho někdo okopíruje na příslušné místo, budu mu vděčen:

Jak jsem se vyjádřil už dříve, obhajoba V. Z. mi byla znemožněna nejrůznějšími obstrukcemi včetně několikerého blokování, proto se omezuji na nejkřiklavější případ bezpráví, které ArbCom nyní zamýšlí aprobovat: Pokud by se měla délka trestu počítat do poslední "nepovolené" editace, je to stejné, jako kdyby vězeň, který se pokusil uprchnout, musel celý svůj trest po tomto pokusu odsedět znovu. S právem a spravedlostí taková praxe nemá nic společného, je to ryzí zvůle.

V. nesmí editovat od srpna 2005, takže jakýkoli přiměřený trest bude tímto zákazem s reservou absorbován. Osobně mám samozřejmě za to, že trest není na místě vůbec, V. Z. si vážím a jeho jednání na Wikipedii pokládám za legitimní prosazování civilisovaných norem a vědění nad despocií, tmářstvím a ignorancí. --Tompecina

Tak jsem zase dostal na Sprchu jako Pilát do Kréda

Kapitán má hodně silný slovník, ale nastudovat si problematiku, to ne. Tak, že by se milý Kapitán namáhal vysvětlit, jak lze ohrožovat mravní výchovu prostitutek? Upřímně by mne to zajímalo.

Se svým češstvím problém nemám, to rozhodně ne. Jen mi vadí, že patřím do stejné skupiny jako Kapitán a ne do takové, kde byli jen lidé jako je Josef Svatopluk Machar, Ladislav Klíma, Vojtěch Dundr či Petr Uhl a po kapitánech všeho druhu ani památky.

Zamyšlení nad (pod) billboardy

To se mi už dlouho nestalo: chystal jsem se napsat článek, hledal k němu link a místo toho jsem našel ten samý článek napsaný.

Ano - i já bych volil ODS mínus, jednoznačně. Bohužel na volebním lístku mi nabídnou jen plusovou variantu, s Topolánkem a Tlustým.

27. dubna 2006

Rozsudek NS ČR ve věci katarského prince

Sp. zn. Tz 117/2005. Cituji: "Je tomu tak proto, že do trestního řízení konaného na území státu, kde byl trestný čin spáchán, vstupují v takových případech i specifické zájmy obou států, tj. státu, jehož občan je stíhán pro trestný čin spáchaný v cizině, a státu, na jehož území byl tento trestný čin spáchán. Standardně půjde především o zájem na dobré vzájemné mezinárodní spolupráci, na posílení a rozšíření této spolupráce, uzavření příslušných mezinárodních smluv, prosazení principu reciprocity apod. Prosazování takových zájmů, jejich vytváření, udržování, rozšiřování, garantování a vyjadřování takových zájmů navenek evidentně nepatří soudní moci, nýbrž náleží především moci výkonné, kterou v rámci mezinárodní justiční spolupráce zpravidla reprezentuje ústřední justiční orgán, tj. Ministerstvo spravedlnosti, resp. ústavně odpovědný představitel tohoto orgánu (čl. 67 odst. 2, čl. 68 a čl. 69 Ústavy) – ministr spravedlnosti."

Za to Pehe srovnává nesrovnatelné.

Chudáčci z české části Wikipedie

Známý kníže Ignor, marxista Che, pravil: "Výbor nikomu nebrání, aby ohlásil svůj úmysl obhajovat vaše jednání. Představa, že toto oznánení zakládá jakousi imunitu, je ale mylná. --che 15:29, 27. 4. 2006 (UTC)"

Nikdo od těch gaunerů nechce, aby mi povolili úplně všechno. Nicméně, v čem může škodit, když se zastanu Open Proxy Editora? Jedině v tom, že budou mít lynch o něco těžší.

Další blok

Byl jsem opět Eggem "spravedlivě" na týden zablokován - sub specie rozsudku Nejvyššího správního soudu jsem si totiž dovolil naznačit, že Cinik je nevzdělaný.

Že by se mě někdo zastal? Neočekávám, urážka "polyglota" Cinika je přece ten nejhorší prohřešek, kterého se lze mezi tamější intelektuální elitou dopustit.

Článek o soudcovských kandidátech

U příležitosti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) bych rád uvedl svůj loňský článek, kterým jsem navázal na polemiku mezi Václavem Pavlíčkem a Alešem Gerlochem v Právu. Právo článek nezveřejnilo, a jak je jeho zvykem, ani na můj e-mail neodpovědělo. Rozhodnutí NSS přesto, jak se zdá, s mým tehdejším právním názorem výrazně souzní.



President a jeho soudci
Tomáš Pecina


V posledních týdnech byly na stránkách Práva publikovány dva rozsáhlejší teoretické články týkající se kontroversního rozhodnutí presidenta Václava Klause nejmenovat soudci ty justiční čekatele, kteří nedovršili 30 let věku. Jakkoli lze souhlasit s některými tezemi komentáře Aleše Gerlocha i s obecným pojetím předchozího textu Václava Pavlíčka, nelze se ztotožnit se závěry, k nimž tito právní teoretici dospěli.

Při analýze této otázky je nutno především připomenout ústavní zásadu, že politický systém České republiky je založen na oddělení tří složek státní moci, jejichž působnost a pravomoci jsou Ústavou záměrně vymezeny tak, aby se mezi nimi vytvořil a stabilizoval systém vzájemných zpětných vazeb, pro který se užívá anglického označení checks and balances (doslova "kontroly a protiváhy", často nepřesně překládáno jako "brzdy a rovnováhy").

Základem tohoto systému je, že zatímco moc zákonodárná vytváří obecná pravidla, jež formou zákonů kodifikuje, a nepřísluší jí právní normy individuálně aplikovat ani o těchto individuálních případech přímo rozhodovat, moc výkonná naopak nesmí sama vydávat žádné jiné právní normy, než jaké jí Parlament zákonem výslovně svěřil a k nimž ji zmocnil (všechny vyhlášky a vládní nařízení musí být vydávány secundum et intra legem, tedy na základě a v rámci zákona). Konečně moc soudní působí ve vztahu občan-stát jako korektiv obou předchozích složek státní moci. Soudy právní normy vykládají, nepřísluší jim však žádná pravomoc normotvorná ani nemohou samy vydávat nebo měnit správní akty. Svědčí jim toliko právo nezákonné správní akty vydané orgány moci výkonné rušit a prostřednictvím svého nejvyššího článku, Ústavního soudu, mohou rovněž derogovat zákony nebo jejich jednotlivá ustanovení, pokud shledají, že jsou v rozporu s ústavním pořádkem.

Rozhodnutí presidenta nejmenovat soudce mladší 30 let představuje vážný zásah do uvedeného schématu dělby státní moci: president republiky – nehledě na četné povinnosti reprezentační a ceremoniální a na specifickou pravomoc danou právem suspensivního veta – je podle Ústavy České republiky součástí výkonné moci. Proto je jeho rozhodovací pravomoc striktně individuální: jako součást exekutivy smí president vytvářet nová právní pravidla pouze v případě, kdy jej k tomu zmocňuje zákon, typicky v případě vyhlášení amnestie, jinak je vázán zákonem a musí při svém rozhodování postupovat tak jako každý jiný orgán výkonné moci.

Není správný názor V. Pavlíčka, že pravomoc presidenta jmenovat soudce je svou povahou prerogativní a rozhodování presidenta v této věci je tudíž suverénní, nepodléhající žádnému omezení ani přezkumu. Nemá-li být Česká republika považována za presidentskou republiku, je třeba připustit, že při výkonu svých pravomocí president podléhá zákonu, a má-li být státem právním, musí existovat možnost soudního přezkumu jmenovacího aktu.

President, který nerespektuje vůli zákonodárce a neumožní výkon soudcovské funkce těm justičním čekatelům, u nichž zákonodárce stanovil legální výjimku, je pro demokracii stejným nebezpečím jako Parlament, který zneužívá zákonodárnou pravomoc k ingerenci do oblasti individuálních aktů, jež, jak bylo vysvětleno, je výlučnou doménou moci výkonné (viz tzv. lex Schwarzenberg nebo zákon o majetku řádu Voršilek), případně jako soudce, který nerespektuje zákon a přisvojuje si pravomoc, jež mu ze zákona nepřísluší (naposledy např. nerespektování rozhodnutí ministra spravedlnosti ve věci předání trestního stíhání katarského občana al-Tháního do ciziny dvěma pražskými soudy).

Nelze se patrně ztotožnit s názorem A. Gerlocha, že jednání presidenta představuje diskriminaci uchazečů o státní úřad ve smyslu ustanovení čl. 21 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Věková hranice 30 let je v běžném slova smyslu nediskriminační a zcela jistě ji nelze ani označit za zjevně nepřiměřenou: kdyby zákonodárce stávajícím justičním čekatelům výjimku neudělil, mohli by sice namítat, že zákon zmařil jejich legitimní očekávání (a zřejmě by se mohli u soudu domoci i určité kompenzace formou náhrady v penězích, byť výsledek takového sporu by byl velmi nejistý, neboť stávající judikatura soudů odpovědnost státu za škodu způsobenou vydáním zákona nevyvozuje), avšak protiústavní by taková úprava nebyla.

Naopak rozhodl-li o uplatnění nového pravidla, resp. nepřihlédl-li k zákonem stanovené výjimce, president jakožto orgán moci výkonné, jedná se o zjevné překročení jeho pravomoci, čili o jednání ultra vires, a obecné soudy – nikoli však zatím Ústavní soud, jak nesprávně ve svém článku dovozuje A. Gerloch – mají pravomoc a povinnost zjednat na návrh postižených nápravu, neboť jednáním presidenta došlo k porušení čl. 2 odst. 3 Ústavy; ten stanoví, že státní moc lze uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon – tento princip se označuje jako zásada legality státní moci a patří k vůbec nejdůležitějším ústavním zásadám, bez nichž není fungování demokratického právního státu pojmově myslitelné.

Voluntarismus v presidentském rozhodování o jmenování soudců s sebou přináší další nebezpečí: uchazeči o výkon soudcovské funkce mohou být nadále "prosíváni" podle dalších a dalších nových pravidel, která bude presidentská kancelář otevřeně či skrytě ad hoc uplatňovat a která nemusí napříště umožnit, aby se soudci stali lidé s určitou společenskou zkušeností nebo zastávající určité politické názory. Projde-li porušení Ústavy jednou, podruhé projde o to snáze, neboť bude obtížnější hledat argumenty, proč je nové presidentské pravidlo na rozdíl od pravidla předchozího nelegitimní.

To, že na výkon soudcovské funkce není a nemůže být právní nárok, ještě neznamená, že by se rozhodování o jmenování soudců mohlo dít na základě libovůle nebo podle jiných než striktně zákonem stanovených kritérií, nebo že by snad uchazeči postižení nezákonným rozhodnutím neměli mít možnost, jak této svévoli čelit, jak implicite chybně dovozuje V. Pavlíček.

Je zjevnou chybou prováděcího zákona (zákona o soudech a soudcích), že pro jmenování soudců, ač jde evidentně o výkon státní moci, není přes jeho mimořádný význam a citlivost předepsána forma správního aktu a může tudíž vznikat dojem, že takové rozhodnutí není přezkoumatelné soudem ve správním soudnictví. Nedostatek stávající úpravy tak nahrává presidentovi, který nebude mít skrupule své pravomoci zneužívat a filtrovat uchazeče o jednu z nejvyšších ústavních funkcí v zemi podle kritérií, jež zakrátko nemusí být ani transparentní, ani demokratická.

Je však třeba připomenout, že v demokracii president není vládcem, ale pouhým – byť nejvyšším – státním úředníkem, tedy služebníkem všech občanů. Je na politické reprezentaci (a také na justici), zda presidenta k jednání v těchto mezích přinutí nebo zda mu dovolí si své pravomoci na úkor Parlamentu postupně rozšiřovat.

22. května 2005

Správci Wikipedie jsou jako dělničtí kádři

Když se kommunisté v roce 1948 zmocnili moci, vyhnali spoustu odborníků, protože měli odlišný názor. Když se Egg a spol. zmocnili moci na české části Wikipedie, vyhnali spoustu odborníků, protože měli odlišný názor.

Mezeru bylo nutné zacelit. Kommunisté si vychovali dělnické kádry, na Wikipedii stačí, když se svazáci chopí moci sami. Co na tom, že problematice vůbec nerozumí? To nevadí, tím více se k ní vyjadřují.

Egg na tento blog napsal: "Poškozený je ve zmíněném případě projekt Wikipedie. Právě v jeho zájmu mají komisaři jednat." Wikipedie je však věc a přes jakékoliv Eggovy snahy neobživne.

Možná Egg myslel Nadaci. Jak by mohla být poškozena tím, co se odehrává v jejím rámci a co má právo regulovat? Eggova logika opět selhala.

Dokud si Egg neuvědomí, že v interních sporech jsou poškozenými konkrétní členové, do té doby bude on poškozovat svými vyjádřeními na úrovni dělnického kádra obraz Wikipedie v očích veřejnosti.

Polemika s p. Vaněm II

Pan Vaňo napsal velice zajímavou úvahu. Odpověď si zaslouží zvláštní článek.

1. Význam reforem 1960–1964
Je neodpovědné odbýt právní reformy v kommunistickém Československu v letech 1960–1964 několika větami. Celá věc by si zasloužila podrobnou analysu. Tak snad jen několik anekdot. Víte, proč bylo zrušeno poručenství? Protože za socialismu nikdo nikomu neporoučí. Proč byly zrušeny závazky? "Při poskytování těchto služeb vznikají mezi občany a socialistickými organizacemi společenské vztahy, které jsou kvalitativně zcela odlišné od vztahů, jež dříve vznikaly mezi občany a soukromými podnikateli, i od smluvních vztahů, které vznikají mezi občany, je proto jen samozřejmým důsledkem tohoto vývoje, že osnova upravuje vztahy vznikající při poskytování služeb občanům jako specifické socialistické vztahy v samostatné části, a to tak, aby nová právní úprava odpovídala všestranné péči socialistické společnosti o stálé zvyšování životní úrovně pracujících." K dalšímu studiu doporučuji důvodovou zprávu občanského zákoníku z roku 1964.

Eklektismus není zase tak špatný jako je totální opuštění tradice. Nás právní řád vychází z rakouského, a proto bychom se měli inspirovat hlavně rakouským právem. Ačkoliv francouzské právo má také mnoho užitečných věcí, je postaveno právě na zvýšené soudní normotvorbě (např. v nekalé soutěži), čehož naši soudci nejsou schopni a také ani ochotni. A proč bylo vůbec nutné rušit občanský zákoník z roku 1950? Od té doby pořádný občanský zákoník nemáme dodnes.

2. Význam anglosaského práva
V nedávné době v Itálii opustili svůj tradiční poloinkvisiční trestní process ve prospěch anglosaského plně kontradiktorního. Funguje jim to. Zákon č. 119/1873 ř. z., ze dne 23. května 1873, jímž se uvádí trestní řád, také znamenal revoluci v trestním processu po anglosaském vzoru, neboť výrazně posílil kontradiktornost řízení. Je třeba si uvědomit, že čím více demokracie, tím více anglosaských vzorů, např. zrušení verbálních přečinů. Kontinentální tradice mají kořeny v absolutismu, s tím se nedá nic dělat.

3. Soudní normotvorba
Opět ocituji Eliáše: "Komplex pravidel shrnutých do tohoto ustanovení [§ 10 NOZ] se záměrně, kategoricky, a také v logické návaznosti na § 2, rozchází s Robespierovou maximou, že "Slovo »soudní tvorba práva« musí být vymýceno z našeho slovníku." Tato zásada je totalitnímu právnímu myšlení blízká, jak je známo rovněž z nedávné české zkušenosti, pohříchu i současnosti. S těmito neblahými tradicemi je nezbytné se rozejít nejen s ohledem na jejich kořeny, ani proto, že princip popření soudcovské tvorby práva ani v totalitních právních systémech nenašel plné uplatnění (jako princip nepůsobí), ale především z toho důvodu, že snahy o jeho prosazování působí retardačně na juristické myšlení i na celkovou právní kulturu, vedou k nespravedlnostem při aplikaci práva, a tudíž i k sociálně škodlivým efektům."

4. Soudci a poroty
Soudci se volí z právníků všude na světě. Laický živel je zastoupen v porotách.

5. Ideální právo
Je pravda, že existují též jiné právní systémy než je kontinentální (= římské či občanské) právo a anglosaské (common law) právo. Na PF UK se přednáší o islámském, čínském a církevním právu. Nicméně, ačkoliv nemám nic proti indiánům, troufám si říci, že v porovnání s římským či anglosaským právem je primitivní.

Stejně jako je jedna spravedlnost, tak existuje jen jedno právo. To, které je se spravedlností totožné, takové je ideální.

Ferda v jeskyni

Neměl jsem čas reagovat na příspěvek pana Z., až teď se mi podařilo dostat se k počítači.

Pan Z. má ve shodě s českou teoretickou frontou výrazně negativní postoje k zavádění nových právních institutů, které se dělo po přijetí ústavy z roku 1960. Proč ne. Zajímavé však je, že neuvádí jediný důvod, proč to bylo špatné. Kde se tehdejší zákonodárce odchýlil od tradičních institutů, tam právo deformoval. Kde na ně navázal, byl eklektický. To se potom samozřejmě zavděčit nemohl.

V dalším textu i porůznu jinde však vyjadřuje sympatie k anglosaským vlivům v českém právním systému, chtěl by dokonce jít mnohem dále. Nekompatibilitu tak rozsáhlých přeměn s českým ústavním pořádkem si zjevně neuvědomuje.

Připuštění precedentu jako pramene práva (jak jinak chápat pojem soudní normotvorba) by zcela narušilo dělbu mocí. Však se už nehezké věci, jež zcela kolidují s demokratickými principy, dějí v důsledku činnosti českého negativního zákonodárce, který nic nedává ale jen bere, i grémií mezinárodních.

Profesionálové (tzn. ta malá část právníků, jež byla uznána zdivočelým psychologem za tak normální, že mohou dělat soudce, a splnila i další podmínky pro jmenování) samozřejmě schopna právo je. To je leckdo, kdo to z fleku neumí, tomu určitě někdo rád poradí. Tvořit právo totiž znamená mít moc.

Jak by to dopadlo si představit umím. Ano, soudci si málo čtou v judikatuře (kdo by se jim také divil), větší vliv by měla jejich nejčastější četba, a tou je, jak jinak, Mladá fronta. Pokud by byli, jak navrhuje jinde, volitelní, znamenalo by to omezit možnost lidu vybrat si zástupce na výběr mezi absolventy právnické fakulty, k čemuž není žádný rozumný důvod.

Možnost použití přirozeného práva by jejich moc ještě zvyšovala až k úplné svévoli. O použití lex ferenda hovořit nelze, v okamžiku, kdy by bylo použito, by nebylo lex ferenda.

Ono totiž neexistuje jakési ideální právo, jež čeká jako platónská idea kdesi v jeskyni, až se k němu přiblížíme. To, co považuje za standardní, je prostě ta část právního vývoje, kterou zná. Proto mu jako krásné a prestižní připadá to, co je římské či anglosaské. Na vývoj tohoto světa měly ovšem srovnatelný vliv i právní systémy, s nimiž důvěrně seznámeni nejsme, např. na americkou ústavu, a tedy na celý moderní federalismus, měla vliv ústava irokézské federace. Jenže obtěžovat studenty těmito jazyky by skutečně byla nehoráznost, vždyť se to ani pořádně nezobrazí na obrazovce (:

Ne, neexistuje jedno ideální právo, jedna ideální reforma. Různí lidé mají různé zájmy. Ale to už se blížím k neoblíbenému Marxovi. To není vůbec korektní. Jenže přece se točí.

26. dubna 2006

Nebetyčná Berenova drzost

motto: "kdyby komise [nerozhodla], tak by se automaticky ukončila platnost předběžných opatření a ve věci V. Z. by opět vstoupilo v platnost původní rozhodnutí komunity - trvalý zákaz editace"

Kdo povolil Berenovi takto sprostě lhát? Ocitujme zde původní lynch: Motivace. Už mě nebaví se dívat, jak tu V. Z. řádí, provokuje, píše nesmysly, revertuje, hádá se o věci, o kterých prakticky nic neví atd... Zaměstnává to na plný úvazek aspoň pět dalších wikipedistů (a mnoho dalších částečně), kteří by jinak mohli dělat něco užitečného. Po předchozí dohodě se všichni snaží V. Z. vyjít co nejvíce vstříc, ale odpovědí na to jsou jen další provokace, nesmysly, reverty a hádky.

Wikikomunita musí mít páky k účinné obraně před lidmi, kteří se ji poškozují.

Návrh řešení. Proto bych byl rád, aby se komunita tohoto živla zbavila. Buď to co nejdříve udělá některý ze správců po té, co zváží předcházející odstavec, nebo na této stránce začne bezprecedentní hlasování o vyloučení wikipedisty V. Z. z české wikikomunity.

Záměrně neuvádím příklady Z. zvěrstev, nemám na to žaludek. Nepřeju si žádnou diskusi na toto téma, těch je všude kolem dost. Stránku jsem vytvořil jako námět pro správce a pro případné další hlasování." (Tučné písmo mé)

Co znamená "vyloučit", fašista Miraceti nevysvětlil. Proč právě trvalý zákaz editace? Od lynche se pak mnoho lidí distancovalo.

Updated.

Arbitrage

Banda nedouků v čele s Cynikem netuší, co je to arbitrage. Tak maturanta poučíme:

Abitrage je druh soudního řízení neboli formalisovaného postupu k rozhodnutí sporu. Na rozdíl od normálního řízení je jiný orgán, který rozhoduje. Soud je orgánem státu, abtrážní soud je orgán soukromoprávní povahy. Avšak při rozhodování se řídí zhruba stejným processem. Samozřejmě, že detaily se různí, ale právní principy zůstavají shodné, protože jsou výsledkem století používání.

Co k nim patří? Ačkoliv účastníků může být více, strany jsou vždy jen 2. Cynika výslovně upozorňuji, že ne 1, ne 3, 7, či 10, ale právě 2. Spor se vede o to, zda má pravdu 1. strana nebo 2. strana a soud to rozhodne. V trestním procesu (na rozdíl od civilního sporu o majetek či osobní status) je na jedné straně žalobce a na druhé straně obviněný. Je absurdní, aby se z ničeho nic v témže processu stal z obviněného žalobce a z žalobce obviněný. To je možné pouze u Franze Kafky a v českém ArbComu.

Úkolem obhajoby není "dokázat, že obviněný hodlá spolupracovat," jak píše anonym. Úkolem obhajoby je vyvrátit nebo zpochybnit obvinění. Divadelní processy, kde obvinění spolupracovali s obžalobou, nechme raději Stalinovi.

Reakce na tyranna Berena a tyranna Wikimola

Oba nechvalně známí členové českého ArbComu napsali delší text, který si zaslouží podrobnější reakci a rozbor.

1. Beren 00:35, 25. 4. 2006 (UTC)

Za zásah ve vlastním sporu jsem byl zbaven práv správce. Byť protiprávně, nebylo pochyb, že to bylo ve vlastním sporu. Beren tohle dobře ví. Proto se nám pokouší namluvit, že když s námi vede revertovací válku a následně stránku zamkne, že to není zneužití práva správce. A to mu má věřit kdo? Výmluva na zbabělost správců neobstojí. Arbitr není polobůh, může o zásah požádat kteréholiv správce jako kdokoliv jiný.

Pastorius nebojuje proti všem. V revertovací válce byly proti sobě 2 jasné strany. Na jedné establishment: Beren, Cynik, Egg, Jirka O. a na druhé otloukánci: Pastorius, Zanatic, Cite a . Je symptomatické pro "nestrannost" ArbComu, že ze všech aktérů byla potrestána pouze má maličkost.

Příznačné pro tyhle despoty je, že ustavičně předpokládají špatnou víru. "
Činím tak sice s rizikem, že se radou ode mně naschvál nebudete řídit". Tak to tedy ne, Berene. Heslo: "Podle sebe soudím tebe," si nechte od cesty. Uvědomte si laskavě, že Pastorius není stejný gauner jako Vy, který každou neuctivost k vrchnosti přísně trestá: "přestože jste původně slušné šance svým jednáním poněkud ponížil".

A rozhodně odmítám snahy rozeštvat Pastoria a mne. V boji proti despocii ArbComu se všechny mé dřívější spory s Pastoriem jeví jako malicherné. Stejně jako se v boji proti kommunismu spojili katholíci se socialisty, tak jsme nyní s Pastoriem na jedné lodi. To není účelovost, to je přirozené spojenectví.

2.
Wikimol 18:36, 25. 4. 2006 (UTC)
Podle tohoto výtečníka mají lidé despocii trpně snášet. Pokud využijí svých práv, je to "šarvátka" a "plno emotivních prohlášení bez faktického obsahu". Arbitrážní výbor prý není žádná vrchnost, ačkoliv se tak chová a svádí nepřátelskou atmoféru k nováčkům na to, že řádí Open Proxy Editor. Přitom to není pravda. Proč už dávno nebyl ustanoven uvítací výbor? Copak všechny reinkarnace Open Proxy Editora nejsou zjevné?

Kdyby Wikimol uměl číst, tak by věděl, že Pastorius nenapadal kategorisaci jako takovou. On napadal to, že jsou buzerováni autoři, kteří ji nedělají, např. . A nejen to. Jsou buzerováni i ti, kteří kategorisaci dělat chtějí (např. ŠJů), a to jen proto, že jejich názory nezapadají do úzkého obzoru wikipedického establishmentu.

A jak Wikimol reagoval na konstatování ničím neodůvodněných průtahů, které napadají úplně všichni? "
Výtka k délce řízení se zde objevila už mnohokrát - v tomhle případě mi ale přijde celkem účelová, chcete někoho napadnout, tedy jakákoli munice po ruce je dobrá." Co k tomu dodat? Snad jen: Che. Navrhujeme prý příliš velké množství formálních protestů. Che. Kdyby vedení arbitrage nebylo tak zpackané, nebylo by to třeba. Nemohu za to, že se arbitrage dostala do rukou dillentantů a je nad jejich síly.

Nyní Wikimol pokrytecky tvrdí, že "Omezení revertů (v duchu pravidla 3 revertů, ale na 1 revert) je právě příkladem opatření, které v práci na encyklopedii naprosto nikomu nebrání, a může "dusit" eskalaci případných konfliktů velmi rychle od vzniku. Zároveň je to efektivní ochrana ostatních, které šarvátky iritují v posledních změnách." Kde byl, když jsem navrhoval doporučení Každý revert je zlo? Cudně mlčel.

Co z toho všeho vyplývá? Tomáš Pecina tady nedávno uváděl všechna možná negativa českých právníků. Je to náš dávný spor, kdy oproti tradicionalismu právníků vyzdvihoval logiku matfyzáků. Ale terror na české části wiki je doklad toho, že se mýlil. Matfyzáci Beren a Wikimol se vykašlali na osvědčené právnické procedury. K čemu právní principy? My to vymyslíme znovu a lépe. Výsledek je tristní. Porušili snad vše, co porušit šlo: rovnost stran, presumpce neviny, zákaz retroaktivity apod. Není jistě náhodou, že místo ke kontradiktornímu processu intuitivně tíhnou k inkvisičnímu. "
Myslíte, že když se s V. Z. s úsměvem dohodnete, že budete vést editační války, vzájemně si nadávat a pak svědčit jeden pro druhého, že nemůžete být potrestáni?" (Egg) Ano, to si myslíme. Kde není poškozený, nemůže být process.

Pozoruhodným vynálezem
těchto matfyzáků je, že někdo podá žalobu a najednou, po nějakém blíže nespefikovaném čase, se z něj stane obžalovaný. A to vše z Božího úradku arbitrů. Včera pán, dneska kmán. Včera nahoře, dneska dole. A na absurditě tohoto opatření nic nezmění ani Cynikova podpora.

Dále, že by si obvinění měli sami navrhovat tresty, v nejlepších tradicích Polpotova régimu. V každém normálním trestním processu tresty nenavrhuje obžalovaný, nenavrhuje soud, nýbrž obžaloba. Vrcholem polpotovštiny je dávná Radouchova koncepce, že potrestaný má nad trestem jásat, protože trest není trestem, nýbrž pouhé opatření. Wikimol se diví, že Pastorius nad navrženým trestem "pouze jeden revert za 24 hodin" nejásá. O difamujícím účinku trestu asi v životě neslyšel. Pokud to budu moci ovlivnit, zasadím se o to, aby nový trestní zákoník opustil dualistickou koncepci sankcí ve prospěch monistické. Snad se pak těmto zabedněným palicím rozsvítí.

A co z toho vyplývá pro můj process? ArbCom doplácí na to, že si dosud neujal svůj postoj k lynchi. Nerozhodl, zda byl legální čili nic. Nerozhodl, zda to, co nyní provozuje, je obnova processu či co. Ale kdo by to od těch samozvanců mohl čekat?

Na okraj ještě poznamenávám děsivou kommunistickou dikci despotů: "narušitel", "řešený" apod.

Updated.

Další svévole správců

Následující text byl Berenovi nepohodlný. Proč asi? Hádejte, můžete 3x.

Zirland zablokoval 71.99.83.194. Pokud mohu posoudit, bylo jeho zablokování věcně opodstaněné. Nicméně to provedení? "nezdvořilost, osobní útoky" To má být odůvodnění? I delikventi mají právo na spravedlivý process. Pokud se dopustí deliktu, má se jim vysvětlit, kde se ho dopustili, čím se ho dopustili a co tím porušili. Aby se poučili a příště to neopakovali. Jenže naši správcové jsou příliš líní se takto namáhat. Blokování je baví, odůvodňování nesnáší.

Má rada: Jste-li příliš líní odůvodňovat, raději neblokujte vůbec. Tímhle jenom škodíte.

Egg si opět vzal špatný příklad Luďka. Zablokoval 182162 jen proto, že se mu znelíbil jeho login. Jak dlouho ještě bude toto zneužívání moci pokračovat? Je snad zablokavaný en:User:16836054? Ne, v pohodě prosperuje. Je snad zablokavaný en:User:159753? Ne, v pohodě prosperuje. A ptáte se proč? Odpověď je jednoduchá. Na en: nemají žádného Egga.

Návrh na potrestání Berena. Čtěte na blogu.

Jak správci plní své sliby?

Už jsem zvyklý, že mne Beren a spol. blokuje za základě svých arbitrárně stanovených pravidel, namířených jednostranně proti mně. Tak se chová každá diktatura, např. nacistická. Nejsem ale zvyklý, aby diktátoři porušovali svá vlastní pravidla. Tak se chová pouze orientální despocie.

První, kdo porušil svá vlastní pravidla, byl -jkb-. Nechal mne zbavit oprávnění správce, ačkoliv podle jasných pravidel hlasování k tomu neměl právo. Beren si tehdy myslel opak, takže naprotest proti tomu resignoval. Kdyby věděl, že -jkb- na pravidla sere, mohl si své gesto ušetřit.

Český ArbCom si jako svůj jednací řád uzpůsobil anglická pravidla. Je to hrůzné čtení, takže jeho studium doporučuji jen zvláště otrlým povahám. Jeho čl. 11 věta první (v anglickém orginále nic takového není) stanoví: "Jeden případ může řešit i část arbitrážního výboru, vždy ale nejméně tři členové." Dva anonymní členové ArbComu (všechny indicie svědčí o tom, že to byl Beren s Wikimolem) se nyní rozhodli: K čemu takové pravidlo? Sereme na něj. Jsme 2 a když chceme, toho třetího vždy přehlasujeme. Takže ho vlastně ani nepotřebujeme. S takovým přístupem jsem rád, že nestanovili pravidlo, že v případě nerozhodnosti hlasů rozhoduje hlas pro. Pak by na všechno stačil hlas despoty Berena.

A tihle dva braši se rozhodli, že mne dají zablokovat. Retroaktivně stanovili, že nemám právo editovat stránku svého sporu. A protože jsem jejich rozhodnutí porušil, tak mne i potrestali. Inu, neznalost zákona neomlouvá. A základní wikipedický zákon je zákaz protivit se Berenovi.

Rozhodl jsem, že despocie už bylo dost. Napsal jsem všem správcům protest proti této svévoli a odůvodnil jsem ji. Vynechal jsem pouze robota (unicum české Wikipedie), p. Vrbu a Aktrona, který nemá funkční e-mail, ač ve své kandidatuře se zavázal k opaku.

Jaký byl výsledek? Do tohoto okamžiku mi odpověli 2 (slovy "dva") správci. První odpověděl po 13 hodinách, druhý po 14. Závěr? Budete-li něco chtít po správcích, zásadně jim nepište. Nemá to cenu.

Pokrytec Egg

Dnes v noci (00:33, 26. 4. 2006 (UTC)) Egg napsal: "Robot pracuje přesně, jak po něm chci, nicméně při psaní FAQ mě napadl určitý problém. Rozsah intervalu, z nějž se volí doba zablokování je 60 dní. IP adres je řádově 20 tisíc."

Přitom jsem již v 17:57, 25 April 2006 (UTC) v žádosti, aby byl okamžitě zbaevn práv napsal: "He [i. e. Egg] blocks open proxies for arbitrarily chosen number of days, instead for indefinite period. Reason is that he wishes to mask his blocking of innocent users because both cs:Special:Ipblocklist and cs:Special:Log/block are useless. They are are messed up with his robotic blocks (~ 6000 blocks)."

Eggovi blahopřeji. Dostal se do vyššího stadia. Mé jméno už nesmí ani vyslovit.

25. dubna 2006

Zajímavý článek na Zvědavci

Ačkoliv Boutros el Uam má pro Zvědavce jen slova pohrdání, jsou tam publikovány lepší texty než na Sprše.

Proč vlastně Egg nemá rád nadprůměrné lidi

jako je Luboš Motl, Václav Klaus, Ross Hedvíček či Tomáš Pecina? Přečtěte si sami. Odpověď je snadná: Má komplexy méněcennosti ze své průměrnosti.

Jedna dávná persiflage

Aby si wikipedická klika nestěžovala, že se dělá legrace jen z ní, kamarád pro mne našel jeden historický text.

Nejnovější zprávy z Wikipedie

Spřátelený blog píše: "Vyjádření Eggovo po IRC: "Mám hranatou hlavu, čemuž přezdívka Egg neodpovídá. Proto mě desysopovali. Jiný důvod nevidím. Diktátor nejsem!!! Jsem jen z vás všech nejchytřejší, studuji totiž Matfyz a používám Linux!!! Na mě nikdo nemáte. Mám vás všechny v hrsti i tak""

Humorná stránka Wikipedie

"Humor muší bejt, i kdyby tatu věšeli." Doufejme, že Cinikův pravdivý blog o Wikipedii vydrží déle než Leonův. ;-)

Děkujeme, odejděte

Na Metě jsem požádal o Eggův desysopping.

Tak tahle se nechovali ani komouši

Cituji: "11. Jeden případ může řešit i část arbitrážního výboru, vždy ale nejméně tři členové. Pokud se složení skupiny řešící případ změní, měla by být revidována všechna rozhodnutí, doposud přijatá v dané věci – za výsledek odpovídají všichni členové skupiny stejnou měrou.
. . .
13. Výbor o svých rozhodnutích hlasuje. Návrh je přijat, pokud pro něj hlasují alespoň dva členové výboru a zároveň hlasuje více členů pro návrh než proti němu." (Tučné písmo mé.)

Co z těchto kocourkovských pravidel vyplývá? To, že se každého hlasování ArbComu musí zúčastnit alespoň 3 lidé, a pokud aspoň 2 nehlasují pro, návrh není přijat.

Co Ti graselové udělali (anonymně, neboť se pod to bojí podepsat)?

"V. Z. se dne 25. dubna pokoušel na stránce arbitráže rozpoutat revertovací válku. Výbor proto nařizuje zablokování wikipedisty V. Z. na 3 dny kvůli narušování stránek arbitráže. Opatření je vykonatelné ihned kterýmkoliv správcem.

Schváleno (2 pro, 0 proti, 1 nepřítomen, 2 se z případu omluvili) 16:19, 25. 4. 2006 (UTC)"

Ať počítám, jak počítám, hlasovali pouze 2. Z celého ArbComu si tedy 2 tyranni mohou dělat, co chtějí. A to si máme nechat líbit?

Present situation on cs:

To: Members of the Wikimedia Foundation Board of Trustees

Dear Colleagues,
Present situation on cs: is highly critical:
  1. Opponents are routinely blocked.
  2. Terms are extremely long, often more than one week.
  3. ArbCom does nothing even for months.
  4. Members of the ArbCom do not know elementary procedural rules. Their incompetence even goes so far that their self-nominated chairman (Beren) claimed: "What aforementioned evidence proves, the ArbCom will decide." Decision about the request for arbitration is not important and binding since everyone can bring issues made after this decision. Czech ArbCom will accept them.
  5. Personal attacks against pariahs of the community are not punished and requests for it even deleted.
  6. Gross overuse of CheckUser rights. CheckUsers even infringe the rules for CheckUsers, they have established after V. Z.'s pressure, although the rules are less rigorous than on en:.
  7. Defendants are blocked during the arbitration in oder to prevent them to defend themselves.
Additional points
  1. ArbCom adopts new rules against the will of the community. They were called "Beren's decrees", because they are similar to Beneš's decrees. Beren and his companions force to use names with orthography mistakes, although many objected to it, for instance Nolanus 17:33, 9. 2. 2006 (UTC).
  2. Sysops act against the will of the community. See case of template Pařez.
  3. ArbCom (Beren, but no one objected to it) strips defedants of their right to have attorney. Beren and Wikimol personally prevented V. Z. to act as an attorney in case of Martin Kozák v. Rosta.
Victims of persecution
  1. jvano
  2. V. Z.
  3. Rosta
  4. mM
  5. Tompecina
  6. Tintin
  7. Kaiser
  8. Kinic
  9. Akademik
Remedy
  1. Egg: desysopping and ban to edit name space Wikipedia and its discussion for one year. Prohibition to stand for any position during the ban.
  2. Beren: desysopping, ending his membership in the ArbCom, ending of his CheckUser rights, and ban to edit name space Wikipedia and its discussion for one year. Prohibition to stand for any position during the ban.
  3. Radouch: ban to edit name space Wikipedia and its discussion for one year. Prohibition to stand for any position during the ban.
  4. -jkb-: ban to edit name space Wikipedia and its discussion for one year. Prohibition to stand for any position during the ban.
  5. Ludek: desysopping and ban to edit name space Wikipedia and its discussion for 9 months. Prohibition to stand for any position during the ban.
We hope, you will find a solution which resumes Czech part of Wikipedia as a place of peaceful creation of an open source encyclopedia.

Yours faithfully,
V. Z.
Tomáš Pecina
jvano
alfa centauri
Ross Hedvicek
Zanatic

Updated.

Návrh na potrestání Berena

Beren zamkl stránku ve vlastním sporu [9]. Toto jednání je standardně trestáno zbavením správcovských práv [10]. Pokud se tak nestane, oznámím to Nadaci jako případ dvojího metru. Vyzývám Pastoria, aby připravil stejnou stránku, jako tomu bylo v létě, neboť já k tomu nemám práva. -- V. Z. 15:41, 25. 4. 2006 (UTC)

Wikimol svévolně tento text smazal. Zde ho nesmaže, sem jeho práva nesahají. A to je dobře.

Prameny k vyhnání Němců

vládní naříení č. 6/1945 Sb., ze dne 17. května 1945, o některých opatřeních v zásobování obyvatelstva potravinami.

Se souhlasem presidenta republiky Československé nařizuje vláda podle § 138, odst. 1 zákona ze dne 13. května 1936, č. 131 Sb., o obraně státu:

§ 1

(1) Jakékoliv výhody, které měli příslušníci německé národnosti (t. zv. říšskoněmečtí občané) v zásobování potravinami a při nákupu potravin, se s okamžitou účinností ruší.

(2) Za příslušníka německé národnosti ve smyslu tohoto nařízení se považuje každý, kdo byl ve III. lístku pro domácnost zapsán jako Němec, t. j. označen písmenem "D".

(3) Až na další dostanou příslušníci německé národnosti (odstavec 2) dávky potravin, jaké měli židé; nemohou se státi též samozásobiteli potravinami, a pokud již jsou samozásobiteli, stávají se po ukončení dosavadní samozásobovací doby obyčejnými spotřebiteli.

(4) Příslušníci německé národnosti jsou povinni vrátit lístky na potraviny, jim vydané pro 75. přídělové období, obci, která jim je pro zbytek přídělového období vymění za lístky na potraviny s přetiskem "JUDE".

(5) Příslušníci německé národnosti protinacistického smýšlení, kteří prokáží, že zůstali Československé republice věrni a že se aktivně zúčastnili boje za její osvobození, mohou žádati, aby se na ně ustanovení odstavců 3 a 4 nevztahovala. O jejich žádosti rozhoduje s konečnou platností okresní národní výbor po dobrozdání místního národního výboru.

§ 2

(1) Veškerá omezení v zásobování a v nákupu potravin, která byla vyhlášena proti židům, pozbývají platnosti.

(2) Spotřebitelům, kterým byly vydány pro 75. přídělové období lístky na potraviny s přetiskem "JUDE", buďtež ihned po vrácení starých lístků vydány příslušné nové lístky na potraviny, které dostávají spotřebitelé české národnosti.

§ 3

(1) Veškeré říšské lístky na potraviny pozbývají na území Československé republiky s okamžitou účinností platnosti.

(2) Spotřebitelé, kteří se vracejí do Československé republiky, musí se k zásobování potravinami přihlásiti u obce stálého pobytu, která jim pro zbytek příslušného přídělového období vydává lístky na potraviny jim náležející. Při přihlášce k zásobování potravinami nutno v každém případě předložiti policejní přihlášku k stálému pobytu v obci.

§ 4

Přestupky proti ustanovením tohoto nařízení budou stíhány a trestány podle dosavadních platných ustanovení.

§ 5

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede je ministr výživy.

Zd. Fierlinger v. r.
Gottwald v. r.
Šrámek v. r.
Ján Ursíny v. r.
Široký v. r.
Václ. Nosek v. r.
Dr. V. Šrobár v. r
Pietor v. r.
J. Ďuriš v. r.
Dr. Šoltész v. r.
A. Procházka v. r.
Svoboda v. r.
Nejedlý v. r.
V. Kopecký v. r.
gen. Hasal v. r.
Frant. Hála v. r.
J. Stránský v. r.
V. Majer v. r.
B. Laušman v. r.
Dr. V. Clementis v. r.
gen. Dr. Ferjenčík v. r.
J. Lichner v. r.

Skvělý Pastoriův text

Nikdy bych si nemyslel, že někdy budu nějaký Pastoriův text považovat za natolik skvělý, že je mi líto, že nejsem jeho autorem. Ale stalo se. Zde ho máte: Pastoriova knížecí rada. Pastorius se tak stává velice positivní postavou dnešní wiki. Není divu, že je automaticky v konfliktu s despoty, zejména s Berenem.

Poprava Unie Svobody

Smutný konec. A tak perspektivní to byla strana. Umřela na Cyrila Svobodu.

Klausovo P. R.

Je to ČTK nebo Hradní zprávy?

Jak to funguje v USA

Volby soudců v USA – přehled.

Další Eggova paranoia

Egg obvinil statečného bojovníka proti tyranii na Wikipedii, kterého jsem pracovně pojmenoval jako Open Proxy Editor, a kterého on nazývá různě, zde "Slimák" z nekalosti: "Tuším, že je to další Slimákova záslužná aktivita."

Ukázalo se, že článek založil kamarád XChaose. Myslíte, že se Egg omluvil? Ne, to bychom od toho burana chtěli příliš.

Nový Berenův objev: Komunita jsou správcové!

Zřejmě něco v jarním vzduchu způsobilo tento fantasmagorický výlev "arbitra" české Wikipedie Berena:

Komunita jsme my!

Dovedeno do důsledků, správce není třeba volit, protože může-li být jednou delegovaná vůle komunity použita k libovolnému účelu, proč by se správci nemohli ve funkcích potvrzovat navzájem. Jejich doživotní setrvání ve funkci nebude nic než authentický projev vůle komunity...

24. dubna 2006

Brožová v. Bureš

Soudkyně Brožová napadla bývalého ministra Bureše, že se nehodí na předsedu NS ČR, protože se příliš angažoval v politice. Dle její rakousko-uherské představy jsou soudci úředníci, kteří mají být v justici hned od školy až do pense.

Nuže, tato představa vede pouze ke kastovnictví a odtrženosti od života. Soudci by měli více přicházet z praxe a justice by měla být více prostupná. Na politické funkci bývalého soudce není špatného; jakmile se vrátí do justice, bude zase plnit jinou roli. Je tedy načase i zde převzít anglosaský model. Soudci musí být, stejně jako za kommunismu, voleni. Ale zatímco tehdy byly volby formální, nyní by měly být reálné.

Problém je, ale justice v podmínkách postkommunismu pak nebyla zpolitisována. Pro Tomáše Pecinu dodávám, že nezbytnou součástí voleb soudců by muselo být i obnovení porot.

Lex Ferda II

Polemika s p. Vaněm.

Kdysi byl spor o to, zda existuje kommunistická ekonomika čili nic. Patří k největším vědeckým zásluhám Václava Klause, že ukázal, že žádná kommunistická ekonomika neexistuje, že se jedná pouze o přemonopolisovanou standardní tržní ekonomiku. Ekonomické zákony nemohou zrušit ani kommunisté. "Poručíme větru, dešti," zkrátka neplatí.

Podle mého názoru to samé platí i pro právo. Neexistuje žádné kommunistické právo. Jedná se pouze o deformovanou nepovedenou synthesu germánského a románského práva. Zákonodárce je nezbytné kádrovat. Buď totiž tvoří právo tak, že se blíží kýženému ideálu, nebo plodí paskvily. Je zajímavé, že v 1950s bylo právo kvalitní, byť mělo zvrhlý účel. Úpadek normotvorby začíná přijetím "socialistické" ústavy v roce 1960. Občanský zákoník z roku 1964 není nic jiného než karikaturou občanského zákoníku. Je smutnou visitkou establishmentu po roce 1989, že se dosud nezmohl na nic lepšího než na neústrojnou synthesu OZ z roku 1964 a z roku 1950, což je "občanský zákoník" dnes.

Kdy vlastně začíná dnešní právo? Podle mne v roce 1982, kdy byla přijata velká novela občanského zákoníku, která odstranila největší hrůzy z roku 1964. Rok 1989 žádný přelom neznamenal, právo dál tvořili titíž lidé podle stejných vzorců. Když si srovnáte novelu zákoníku práce z roku 1988 a 2000, těžko najdete nějaké rozdíly. Symbolem tohoto období je zákon č. 88/1988 Sb., o státním podniku, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, a vládní nařízení č. 137/1989 Sb., o závodním stravování.

Kommunisté samozřejmě svou nepodařenou eklektickou normotvorbu obalovali spoustou velkých slov. Jedním z nich bylo údajné zrušení rozdílu mezi soukromým a veřejným právem. Ve skutečnosti jejich kodexy tuto dichotomii přesně respektovaly. Druhé bylo opuštění přirozeného práva. To bylo přirozené; připuštěním přirozeného práva by se kommunistický régime stojící na chabých základech zcela zhroutil. Toto druhé thema bylo natolik tabu, že se o něm dokonce ani nemluvilo. Zrušení přirozeného práva se bohužel zakořenilo do myslí intelektuálů tak, že v něm hnízdí dodnes. Typickým výrazem je odpor k soudní normotvorbě. Profesionálové jsou zřejmě méně schopni tvořit právo než zlobbovaní politikáři.

De lege lata tak dnes znamená, co je napsáno i v nejzapadlejší vyhlášce, avšak nepříliš staré. To se musí bezvýhradně respektovat, protože to má náležitou formu, byť je to obsahem třeba i neprávo. Judikatura nikoho nezajímá, ba ani Nejvyšší soud ČR a Ústavní soud. De lege ferenda jsou pak pouhé nezávazné úvahy, bez jakéhokoliv významu. Mezi oběma kategoriemi stojí čínská zeď. Výsledek? Popření spravedlnosti.

Trh nelze zrušit. Když vytvořím umělý segment regulovaného nájemného, co mi vznikne? Obrovský převis poptávky nad nabídkou. Protože cena nemá čistící funkci, poptávka je uspokojována jinak: zhusta korrupcí či podvody. Na to se máme nečinně dívat? Máme přihlížet anomii, kdy spory mezi nájemníky a pronajímateli se řeší i vraždami? Přídělové hospodářství je nepříliš šťastným řešením zcela výjimečných situací, nikoliv prostředek na výrobu politických bodů. Je mi líto, ale dědění nájmu po přeslici nemá s morálkou a spravedlností nic společného.

21. dubna 2006

Článek z Reflexu o Wikipedii

Ukázka:
"VSUVKA ČILI THEORIE JEDNÉ VÁLKY

Je to paradoxní. Když jsem se koncem loňského roku rozhodl o české Wikipedii napsat, neměl jsem o nějakých vnitřních sporech ani potuchy. Věděl jsem jen to, že se tahle encyklopedie pomalu, ale jistě stává zdrojem relevantních informací. Ta anglická se jím stala už dávno a česká byla dlouho takovou ušmudlanou, málo spolehlivou sestřičkou. Ale loni jsem si všiml, že se to začíná měnit. Nejvyšší čas napsat o Wikipedii reportáž!, napadlo mě. Těšil jsem se, že to bude reportáž veskrze pozitivní a bezproblémová, protože bude o lidech, kteří svou energii a čas věnují bezplatně dobré věci. Ale to jsem se mýlil. Zjistil jsem to v momentě, kdy jsem prvním wikipedistům zavolal, a jejich první reakcí byla ostražitost a nedůvěra. Na čí straně jsem? A jak
ten článek vyzní? Nemám v úmyslu podstatu sporu popisovat. Nestačila by na to plocha ani celé jedné reportáže. Vím jen, že začal banalitou, konkrétně válkou o český pravopis. A končí arbitráží, ve které - na rozdíl od těch obchodních - nejde o miliardy, nýbrž o uraženou ješitnost, netoleranci a snad i nedostatek obyčejné lidské slušnosti. Z. je vzdělaným a inteligentním právníkem, ale také poněkud tvrdohlavým a až dětinsky zatvrzelým zastáncem starého českého pravopisu. Používá češtinu z doby před reformou z roku 1957. Píše theorie místo teorie, massový místo masový a organisace místo organizace. Ostatní do toho nenutí, ale mnohé tím irituje. A samozřejmě mu vadí, když mu někdo v jeho článcích češtinu opravuje. A když si uvědomíme, že Wikipedie je na neustálém přepisování a opravování založena, je jasné, že se Z–ovy články staly doutnajícími sudy s prachem. Napětí eskalovalo několika konflikty, vlekly se však od konce roku 2004 a vyvrcholily tím, že byl Z. zbaven správcovských práv. Komunita wikipedistů o tom hlasovala, ze zhruba 1400 členů se však hlasování účastnilo asi třicet. Později byl Z. několikrát zablokován a vytlačen na okraj. A konečně letos v lednu začala arbitráž, jejímž úkolem je zjistit, kde se v tomhle žabomyším sporu vlastně stala chyba. Je to vůbec první arbitráž, která byla na české Wikipedii zahájena. Někteří si od ní slibují, že se jejím prostřednictvím Z. definitivně zbaví. Podle nich to byl on, kdo na Wikipedii kazil náladu a byl na počátku většiny sporů. Když se loni na podzim stáhl do ústraní, situace se uklidnila. " Česká Wikipedie je odrazem české povahy. Lidé v Česku obecně nemají dar kritického myšlení a nejsou schopni kompromisu. Dobré úmysly obvykle končí podobnými trapnými spory," říká Tomáš Pecina, který je naopak z tábora Z–ových stoupenců. Sám byl loni po různých konfliktech rovněž zablokován a z Wikipedie se definitivně stáhl. Založil si vlastní wikiencyklopedii specializovanou na právní problematiku. Drtivá většina ze zhruba pěti tisíc registrovaných wikipedistů však o tomto sporu neví anebo ho vnímá jako okrajový. Důležitý je koneckonců výsledek, který na internetových stránkách dostáváme my uživatelé. A ten není špatný."

plné znění

Zdroj: Reflex
Datum: 20.04.2006
Název: LIDÉ Z PLANETY WIKI
Ročník: 17
Číslo: 016
Autor: MILOŠ ČERMÁK
Str.: 84
Rubrika: HOBBY
Oblast: Časopisy
Zpracováno: 20.04.2006 05:57:37
Identifikace: RX20060420010062

Updated.

Vladimír Hučín pravomocně zproštěn obžaloby

Dnešním rozsudkem Krajského soudu v Ostravě byl částečně potvrzen rozsudek Okresního soudu v Přerově a Vladimír Hučín byl tak pravomocně zproštěn obžaloby z pěti trestných činů; v případě šestého trestného činu bylo jeho trestní stíhání zastaveno, což je z hlediska obviněného prakticky totéž.

Zdá se, že definitivně skončil zřejmě největší politický proces v historii České republiky. Víra v kvalitu a nezávislost justičních orgánů jím byla otřesena způsobem, jaký nemá obdoby, a je nutno se ptát, jak budou potrestány osoby, které se na zinscenování celé frašky, jejíž součástí bylo i Hučínovo více než roční věznění, podílely. Neuvěřitelné je, že od Hučínova zatčení a uvěznění do pravomocného rozsudku uplynulo více než pět let: bez ohledu na to, že Hučín byl svého obvinění zproštěn, vést trestní řízení takovou dobu odporuje Listině základních práv a svobod i mezinárodním závazkům České republiky v oblasti lidských práv.

Rád bych také připomněl, že Stanislav Gross kdysi v pořadu Kotel jednoho z Hučínových příznivců varoval a přepověděl mu, že se jednou bude za své názory stydět. Pokud jde o mne, já už se stydím - ale ne za Hučína.

ODS je nervosní

Dnes na schůzi Sněmovny vyjádřil poslanec ODS Michal Doktor názor, že veřejnost na gallerii nemá právo zatleskat řečníku, a to jen proto, že jemu tleskali jen jeho straniční soudruzi. Větší snahu umlčet veřejnost si lze jen stěží představit.

Citace § 20 jednacího řádu Sněmovny: "Pořádkové pravomoci předsedajícího schůze Sněmovny podléhají vedle poslanců všichni další účastníci jednání Sněmovny a osoby, které jsou jednání Sněmovny přítomné v prostorách vyhrazených hostům, veřejnosti a zástupcům sdělovacích prostředků. Chovají-li se tyto osoby nepřístojně, může předsedající schůzi přerušit, rušitele pořádku nechat vyvést Parlamentní stráží a vyhrazená místa dát vyklidit."

20. dubna 2006

-jkb- skrývá své stránky

Zatímco na české části Wikipedie přisně nakázal své stránky stránky smazat, umístil je na německou část. Viděl někdy někdo takové pokrytectví?

"A ještě jedna prkotinka, tam kde došlo ke zrušení nebo degradaci advokátů, zpravidla dochází i k degradaci práva. Pokud totiž morální žalobci mají přednost před amorálními advokáty, nejedná se již o soud, ale o lynch." anonym

Podivné

"Buddhist sexual proscriptions ban homosexual sexual activity and heterosexual sex through orifices other than the vagina, including masturbation or other sexual activity with the hand. Buddhist proscriptions also forbid sex at certain times - such as during full and half moon days, the daytime, and during a wife's menstrual period or pregnancy - or near shrines or temples. Adultery is considered sexual misconduct, but the hiring of a female prostitute for penile-vaginal sex is not, unless one pays a third party to procure the person." Dennis Conkin

Podivné.

Mozek.cz

Kdo chce zkusit alternativu k Wikipedii, má možnost. Tyranni z české části Wikipedie se tam zřejmě nevyskytují.

Ještě k homosexualitě

Co píše Šjů: "Zdá se, že jste nepochopil, jak jsem to myslel. Orientace není něco, co si člověk prostě buď uvědomí, nebo neuvědomí. Je to něco, co se nějak projevuje vždycky, chtě nechtě, a jsou desítky způsobů, jak tomu rozumět a co z toho vyvozovat. Ne dva způsoby, ne jeden způsob. A podle toho, v jakých pojmech a souvislostech člověk své vlastnosti uchopí, se pak taky chová. V naší moderní kultuře jsme navyklí uvažovat takto: rozpoznat svou homosexuální orientaci znamená naprosto a bezvýhradně se ztotožnit s jednou konkrétní gay ideologií, věřit na dogmata o 4 % a o nutnosti uzákonění registrovaného partnerství, najít si člověka stejného pohlaví a mít s ním jakýsi vztah nahrazující či napodobující manželství. Většina historických kultur, které homosexualitu jako vlastnost integrovaly, ji ale chápaly v úplně jiném kontextu, v úplně jiných typech vztahů, a také o těchto vztazích uvažovali v úplně jiných pojmech. To neznamená, že si neuvědomovali, jací jsou! To jsou právě ty rozdíly, které ovlivňuje společnost, kultura a rodiče.
. . .
Některé lidi zkušenost s vlastním cítěním vede k nepodloženému zobecnění, že teplouši mohou být všichni, jiné nikoliv. Objektivní zkoumání subjektivních zkušeností, názorů a vlastností jsou s Vaším "věděním" povětšinou v zásadním rozporu a Vaše dedukce zase vykazují zásadní nedostatky z hlediska základních pravidel logiky a argumentace. Podle mého názoru moderní homosexuální hnutí naopak má za následek, že homosexuálové méně často plodí děti a tedy se zvyšováním lidské důstojnosti homosexuálních jedinců se zároveň snižuje jejich početní zastoupení v populaci. Protože jsem však tutu svou hypotézu neověřoval a nevím, zda ji někdo vědecky posuzoval, do Wikipedie zatím nepatří. Vaše teorie je na tom o poznání hůř, protože v té podobě, jak ji prezentujete, byla celkem spolehlivě překonána. Homosexualita hrála významnou roli v rozkvětu i úpadku mnoha civilizací, přesto její menšinový výskyt je odpradávna všeobecný a s životem evidentně slučitelný. Míníte-li slovem "společnost" nějakou ideologickou strukturu, ta samozřejmě může být ohrožena nejen homosexualitou, ale i přírodními zákony a jarem, létem, podzimem a zimou, pokud je nevezme na vědomí. Taková ideologie, ať už v rámci homosexualismu, křesťanství, ateismu, komunismu, eugenismu nebo čehokoliv jiného, smrtelná skutečně je. Postoje blízké Vašim se poměrně důsledně snažil uplatňovat jistý pan Hitler a jsem vcelku rád, že i jeho pojetí, co je pro zdraví společnosti dobré, bylo překonáno. Otázce cílu nebo smyslu života se věnuje článek Smysl (filozofie), který je v dost neučesaném stavu. Pokud se tam tématu chcete věnovat, nezapomeňte však na základní pravidla Wikipedie." Diskuse:Homosexualita

Pozdní poznání?

Ještě jednou nejnovější otkoukánek wikipedické kliky: "Chci se tím ale dostat k jednomu zásadnímu důvodu, proč ne vždy je dobré nejprve vyzvat k diskusi a pak teprve (po týdnu, po delší době?) něco začít dělat. Wikipedii asi nikdo z nás nemá jako zaměstnání, věnujeme tomu svůj volný čas. Jestliže v nějakou chvíli mám před sebou několik desítek hodin času, chci ho využít. Pokud nemám zrovna nic v plánu, vždycky narazím na něco, co je možné vylepšovat. Obsah článků, úprava, ale také kategorizace. Kdybych laskavě žádal o povolení, jestli mohu pro tři rozhledny z kategorie Turistika a deset rozhleden z kategorie Stavby->Věže vytvořit kategorii Rozhledny (něčím podobným mé kategorizační aktivity začínaly), asi by dodneška ve společné kategorii nebyly. Opravdu by bylo vyčerpávající, kdybych měl týdny a měsíce sledovat stovky minidiskusí o takových sice závažných, ale přesto banalitách, když předem ani nevím, kdy příště budu mít zase desítky hodin času a jestli pak nebudu mít chuť věnovat se raději něčemu úplně jinému. A pokud bych v diskusi narazil zase na někoho, kdo mi nejprve bude sebejistě tvrdit, že hnízdo přece není stavba, a když mu dokážu opak, tak se ani neomluví a začne zase tvrdit, že kategorie Stavby vlastně je kategorií Lidské stavby s krycím jménem a že prostě ne a ne, tak s takovým by diskuse stejně k ničemu nebyla. Asi je prostě nutné se tu smířit s tím, že určité procento práce sem vložené přijde vniveč nějakými reverty k horšímu. Zabolí to, ale někdy je to pořád ještě lepší než ztratit navíc ještě několikanásobně víc času v těch typech diskusí, kde se nehledá shoda či syntéza, ale jen většina, která převálcuje menšinu argument neargument. --ŠJů 02:34, 13. 4. 2006 (UTC)"

Další pronásledovaný

Není lepším důkazem Biafry ducha, která na současné české části Wikipedie panuje, než když přijde někdo, kdo všechny ty cyniky převyšuje o hlavu. Zájemce o odkaz varuji, že je to tristní čtení. ŠJů se natolik vymyká všem těm průměrným, že mu bude dozajisté brzy useknuta. Vláda lůzy opět slavně zvítězí.

"Doporučoval bych Vám, abyste místo shromažďování domnělých omylů a zbytečného vyrážení si dechu se raději věnovala třídění článků v oblastech, kde je chaos a všichni na to všichni kašlou. Také díky Vám už chápu proč." Despotové to však nepochopí nikdy. Chtějí si hlavně užívat a zneužívat moc. Kdy už konečně ten terror vůči všem, co něco umějí, skončí?

Pádná odpověď gogovi

– na wiki:
"Psychiatrický termín deviace (který, týkal-li se sexuálního chování, byl pouze použitím sociologického termínu deviace v psychiatrii a proto také později psychiatrií opuštěn), jehož ekvivalentem byl český termín úchylka, vyjadřuje nikoliv jen objektivní stav odlišnosti, ale i sociálně kontrolní postoj. Slovo deviace má sice i neutrální význam (například deviace střelky kompasu, deviace světelného paprsku v krystalu nebo se používá například pro vzácnou levotočivost ulity hlemýždě zahradního nebo jako synonymum deklinace zemské osy), ale obávám se, že pokud by Pastoriovi (nebo komukoliv jiném) šlo o tento neutrální význam, jistě by se spokojil s některým synonymem, které postojovou konotační zátěž nemá. Mimochodem, deviace zemské osy a jí vyvolaná diverzita ročních období způsobily vznik života takového, jaký považujeme za normální. Dokáží ideologové normality člověka docenit význam a dopady lidské diverzity, tedy toho, že každý člověk je jedinečný a jiný? --ŠJů 08:19, 5. 4. 2006 (UTC), korekt. 6. 4.
Mimochodem, Pastorie, příroda něco "původně zamýšlela"? Tohle pohansky antropomorfní pojetí přírody přece nemá s objektivitou nic společného! Pokud někdo sebejistě tvrdí, co "příroda zamýšlela" nebo "Bůh zamýšlel", zpravidla si na přírodu či Boha přenáší své vlastní postoje, které by zřejmě sám za sebe neuměl obhájit. Ono to zní úderněji, když se řekne "jak to příroda zamýšlela", než kdyby se řeklo "jaký smysl Pastorius v přírodě vidí". Mimochodem, ten argument je naprosto nesmyslný. Podle něj by nenormální bylo být mužem (kdyby všichni byli muži, lidstvo do sta let umře), ale třeba také prodavačem nebo pilotem (kdyby všichni byli prodavači... kdyby všichni byli piloti...). Prosím méně demagogie. Normalita je definována jen někým, kdo normalizuje. U nás jsme největší normalizaci měli v sedmdesátých letech, takže máme šanci pochopit její princip i z té horší stránky. "Příroda" tehdy ve straně a vládě neseděla. Nesedí ani v papežské kurii. Každý ideolog je jen jednou nepatrnou částečkou přírody. --ŠJů 13:16, 6. 4. 2006 (UTC)

Diskuse:Homosexualita

K otázce celibátu

Zajímavý článek: "Jak jinak má Duch sv. dát Církvi najevo, že se celibát či semináře přežily, než prázdným presbytářem?

Na prosbu "Dej nám nová kněžská a řeholní povolání." nemůže Bůh jasněji odpovědět než, jak činní: Lhostejným a nezaujatým přístupem z lavic. Někdy mám pocit, že věřící v lavicích odpovídají místo "Prosíme tě vyslyš nás!" spíše: "Máme to na háku." Stejně tak přemýšlím, kdy už to kléru, tj. těm jediným, kteří otázku celibátu a seminářů mohou rozhodnout, dojde, že odpověď od Ducha sv. nepříjde v podobě emailu papežovi, ale v podobně naprosté lhostejnosti z lavic. Jak je možné, že znamení na obloze umí číst, emaily také, ale ne znamení doby?"

Cynický nevzdělanec

motto: "Já znám slovo polyglot ve významu člověk, jehož vzdělání a znalosti zahrnují všechny existující obory."

Je tristní, když takový nevzdělanec má na wiki takový vliv. Svědčí to o její úrovni.

Článek v Reflexu o české části Wikipedie

Dnes vyšel v Reflexu článek Miloše Čermáka o české části Wikipedie. Je objektivní, nestraní žádné z obou stran sporu. Jmenovitě je citován Mormegil, Tomáš Pecina a já.

Podvodný průzkum

Jak bystře odhalil Tomáš Pecina, KDU-ČSL se potácí na hraně politického nebytí. "Popravil" ji průzkum SC&C, který ji přidělil 4 %. Kalousek zorganisoval jedinou možnou obranu: Podle Factum Invenio má 12,3 %. Jenže zapomněl (?) na STEM. To hlásí 4,9 %. Jak je možné, že jedna agentura hlasí 2x až 3x větší výsledek? Něco tady smrdí.

Je to jasné. KDU-ČSL je mrtvá. A to je dobře. Nic positivního české politice nepřinesla.

CVVM hlásí 9,5 %. Podivuhodný rozptyl. Že by KDU-ČSL měla 5 % ± 5 %?

Updated.

19. dubna 2006

Kritika českých novinářů

Michal Prokop: "česká žurnalistika obvykle pracuje s předem vytvořeným názorem a málokdy narazíte na někoho, komu opravdu jde o to se něco dozvědět nebo rozkrýt problém. Většinou jsou to lidi, kteří už mají hotový názor a vlastně jen hledají stavební kameny do své konstrukce, aby jim to zapadalo. A pokud narazí na něco, co do toho nezapadá, tak to úplně bezostyšně buď vůbec nepoužijí nebo to v horším případě i překroutí. Nechci tvrdit, že přímo vědomě, ale o to je to horší. Že vůbec nevědí, že takhle uvažujou, a proto jsou přesvědčeni o tom, že jsou hlídači demokracie a že hledají pravdu. Ale ve skutečnosti mají názor vytvořený předem a od pravdy se vzdalují."

In Právo 13. 4. 2006

Zajímavý blog

mého učitele.

Ať hodí kamenem

motto: "Ti, kdož jsou bez viny, ať hodí kamenem."

Jestli nějaká professe utrpěla za kommunismu nejvíce, tak to rozhodně nebyli právníci. Ti jen vytvářeli a aplikovali pokřivené právo, takže na tom nebyli o nic hůře než ekonomové s jejich politickou ekonomií socialismu a politickou ekonomií kapitalismu. Ne, nejvíce utrpěli novináři. Jejich povoláním bylo lhát a sloužit ideologii. To druhé jim zůstalo dodnes.

Rovněž tak útěk před právníky se bohužel zdařil. To, co zde máme, není právní řád solidní evropské země. Legislativa se dodnes převážně řídí heslem: Zahraniční zkušenosti jsou k nám nepřenosné. Nebýt EU, byl by náš právní řád na tom ještě hůře. A příčinou je to, že vládnoucí establishment právo nezajímalo a nezajímá, s výjimkou případů, kdy chtějí prosadit utilitární mocenské zásahy. Proto dodnes nemáme kvalitní občanský, obchodní a trestní zákoník. To poslední vinou ČSSD.

Rovněž tak nelze právníky házet do jednoho pytle. Podobná paušalisace se nijak neliší od srovnávání účetních a makroekonomů; ekonom jako ekonom. Je velký rozdíl mezi advokátem, státním zástupcem (v pojetí novinářských ignorantů "žalobcem"), soudcem či legislativcem.

Nevěřím, že by bylo běžné, aby se právní zástupce dohodl s protistranou za zády klienta. Taková věc by totiž byla snadno vidět; lidé nejsou včerejší. Nicméně každý spor nelze vyhrát, někdy klient podnikl všechny možné kroky, aby svou věc opravdu nevyhrál. Za advokátem jde co nejpozději, půlku věcí mu radši neřekne (nedůvěřuje mu) a právní rady advokáta ignoruje. S takovým přístupem klienta nedokáže být úspěšný nikdo.

Co se týká právního zastoupení ex offo, to je skutečně mizerné. Je to však systémová vada. Hlavní příčina spočívá v tom, že se de facto jedná o nucené práce. Nelze po nikom spravedlivě požadovat, aby se s nadšením věnoval případu, za nějž dostane třeba 3x nižší odměnu než je zvyklý. Rovněž kontrola jeho práce je nulová.

Co se týká náhrady škody za nekvalitní právní služby: advokátskou solidaritu nepřeceňujme. Jasně vyhraný případ nikdo neodmítne. Problém je, zda zřejmé pochybení nevidí jen notorický kverulant. A viděl jsem už klienty, které bych, kdybych o tom mohl rozhodovat, na místě zbavil svéprávnosti. Divil jsem se, že mohou v reálném životě vůbec fungovat.

Co se týká korrupce, problém s ní je, že je zhusta založena na zprávách agentury JPP. Soudci jsou opravdu dobře zabezpečeni a je otázkou, zda bude někdo z nich riskovat žalář a konec kariéry kvůli úplatku ve výši 100 000 Kč, což vydělá za 2 měsíce.

Nová "Osa teroru"

Israelský vyslanec v OSN Dan Gillerman varoval, že nová osa teroru - Írán, Syrie a palestinská vláda Hamasu - zasévá sémě první světové války 21. století.

Jedná se o mediální přípravu na tento konflikt, v tom smyslu, jak o tom nedávno psali na Zvědavci?

18. dubna 2006

Na Wikipedii nastal pokrok

Egg mne sice spravedlivě zablokoval za to, že jsem si dovolil opravit Li-sungovu hrubku jeho bídného překladu, ale alespoň už ji nevrátil. Soudruhu Eggovi k takové sebereflexi upřímně blahopřeji.

Osobní užívání bytů

Citace tehdejší právní úpravy:

HLAVA PRVNÍ

Osobní užívání bytů

Upozornění pro trolly

motto: "PS: Kterej dobytek mi tento komentář smazal? Máte plný držky potlačování názoru na Wikipedii a jste desetkrát horší svině."

Tento blog není místo, kde se můžete beztrestně posmívat mým kollegům nebo zveřejňovat jejich osobní údaje. Pokud chcete, aby Váš příspěvěk nikdo nemazal, nedělejte to.

lex ferda

Nezareagoval jsem na komentáře k příspěvku o nájemnících, tak bych to chtěl napravit teď.

Tomáš Pecina napsal toto: Není podstatné, jak komunisté určitý institut nazývali, ale jaký byl jeho právní obsah. Pokud by osobní užívání znamenalo, že jste si byt koupil, pak by přeměna tohoto práva na pouhý nájem byla politováníhodná. Opak je ovšem pravdou - osobní užívání pravidelně znamenalo příděl z ukradeného.

A vůbec mu nedošlo, že právě obsah osobního užívání byl zcela jiný, než bezprávného "nájemníka" na nedostatkovém trhu. A to je na tom to podstatné.

Existují dva různé pohledy na právo - jeden sleduje lex lata, to, co máme naděleno od zákonodárce. Tak jak to je, zákonodárce nekádruje, takže je zcela nesmyslné to "komunisté nazývali", protože když to komunistický zákonodárce tak nazýval tak to také tak bylo.

Druhý pohled je zaměřen do budoucnosti (jaké by právo být mělo) a tak se na počest baviče Ference Futuristy jmenuje lex Ferda. Zde již můžeme uvažovat o morálních aspektech a uplatńovat vlastní zlepšováky.

Jakékoli směšování těchto dvou pohledů vede jenom ke zmatku.

A teď pozor:

Měli jsme zde osobní užívání. Zdědili jsme ho po komunistech, tedy typická lex lata. Zákonodárce se na institut podíval, nesouhlasně zakroutil hlavou, novináři jí kroutili ještě více, začala diskuse o nutnosti zakročit proti komunistickému bezpráví a osoby v těchto bytech bydlící podřídit trhu.

Zákonodárce se podíval s libostí na majitele domku a uživatele pozemku a s nelibostí na obyvatele bytu v osobním užívání. Pořád ještě lex ferenda.

Zákonodárce zakročil a udělal z domkáře vlastníka. Nyní je vlastník mimo hru, chráněn dokonce i ústavně. Z osob osobně užívajících udělal regulované nájemníky. To všechno je lex lata.

A začíná další kolečko - noviny i ústavní soudci, nejvíce pak restituenti a radní za ODS se s nelibostí dívají na regulované nájemníky, tedy opět lex ferenda.

Povšimněte si, že v každém kroku se mění postavení osob, jichž si právo povšimne. Komu přidá, zdá se být nejen jaksi šik a moderní a společensky prospěšný, ale - zvláštní věc - i jaksi mravnější.

Komu ubere, je na konci na tom hůře i morálně, přestože sám se choval zcela pasivně a veškerou práci za něho odvedl zákonodárce a smečka novinářů. Zvláštní. Pokud by tento proces probíhal dále a koleček proběhlu dejme tomu osm, jistě bychom se všichni my, slušní lidé, shodli, že dotyčný si zaslouží být za úsvitu zastřelen.

Jediné, co nám v takovýchto soudech může zabránit, je selský rozum. Vyčtená právnická učenost naopak takovéto optické klamy může jen podpořit.

Obrazek tydne na ceske Wikipedii...

Ted jsem jen namatkou klikl na uvodni stranu ceske Wikipedie. Byl tam obrazek tydne - rolicka TOALETNIHO PAPIRU. Sel jsem dal a podival se na hesla co mne zajimala a na konec jsem klikl na uvodni stranu ceske Wikipedie podruhe. Tentokrat tam byl obrazek OSTNATEHO DRATU.

Po treti uz jsem nemel odvahu kliknout - bal jsem se ze tam bude treba obrazek splachovaciho zachodu nebo vezenskych mrizi... a nebo ... smankote... neco uplne kompletne depresivniho ... obrazek Hitlera ceske Wikipedie - Cinika.


16. dubna 2006

U advokáta

Mohu se mýlit, ale osobně jsem hluboce přesvědčen, že žádná jiná profese neutrpěla v důsledku vlády komunistů v České republice takovou újmu, jako advokacie. Tytam jsou doby, kdy advokát býval spolu se starostou, notářem, farářem (a obligátním panem lékárníkem) nejváženější osobou ve městě, a jeho osobní čest a dodržení závazků ke klientovi byly něčím, na co se dalo za všech okolností spoléhat.

Privatisace v České republice stála, jak známo, na oficiálně proklamované zásadě, že ekonomové musí utéct před právníky. Po patnácti letech tohoto experimetu lze konstatovat, že útěk se nezdařil: právníci velmi rychle využili možností, které jim dysfunkční stát poskytl, a ač oblečeni střízlivěji, podnikatelům v bílých ponožkách a fialových sakách se záhy vyrovnali. O jejich podvodech se jen méně mluví, protože jsou vesměs sofistikovanější a obtížněji odhalitelné.

Svěřit svou kausu, zvlášť pokud v ní jde o větší hodnoty, např. nemovitosti, advokátovi, je nejjistější cestou ke ztrátě sporu. Ačkoli to jen málokdo z důvěřivých laiků tuší, první, co český advokát udělá, je, že se obrátí na protistranu a začně sondovat, zda by nebyla možná "dohoda" - přirozeně nikoli s klientem, ale s ním samotným. Často se ukáže, že mezi zájmem advokáta a protistrany panuje netušená shoda, a tak bývá o sporu fakticky rozhodnuto dřív, než se poprvé otevřou dveře soudní síně. "Pan doktor slíbil, že se za nás bude bít jako lev!", šeptají si klienti, ubezpečujíce se navzájem, že jejich věc je v nejlepších rukou, aniž by tušili, že peníze za "mimosoudní vyrovnání" už dávno doputovaly na účet advokáta a vše další bude předem inscenovaná fraška. Po prohraném sporu advokát pokrčí rameny, naznačí cosi o úplatnosti soudce a požádá klienta o další, zvýšený honorář na přípravu odvolání.

Jinou stránkou výkonu advokacie je zastoupení za tarifní odměnu. I to bývá povedená taškařice. Chcete-li ji shlédnout, jděte se podívat na některé jednání, v němž klienta zastupuje soudem ustanovený advokát ex offo. Advokát, pravidelně zastoupen substitutem - nezkušeným koncipientem, přijde k takovému jednání na poslední chvíli a klientský spis začne, zběžně a spíše pro forma, studovat až v jeho průběhu. Při závěrečném návrhu mu pak sami budete držet palce, aby se v záplavě duté a irelevantní advokátské rétoriky neztratil a když už z projednávané věci nic nepochopil, aby soudu aspoň navrhl takové rozhodnutí, které jeho klient požadoval.

Když klient prohraje a zbyly mu náhodou ještě nějaké peníze, může zkusit advokáta zažalovat o náhradu škody. Výsledek takového sporu bývá předvídatelný zhruba stejně jako čas, kdy zítra vyjde slunce.

Nejzávažnějším problémem je zde stavovská solidarita: zastupování ve sporu s advokátem žádný advokát z principu nepřijme a profesní organisace, Česká advokátní komora, kryje i největší lumpárny svých členů - vždyť právě k ochraně jejich zájmů je zřízena! V menších městech lze počítat i se solidaritou soudce, který žalovaného advokáta zná roky a i když nemá o jeho morálních vlastnostech valného mínění, vynést rozsudek v jeho neprospěch se neodváží.

Zajímavé možnosti vedlejšího výdělku se nabízejí advokátům i v trestním řízení. Pachatelé trestných činů, zejména podnikatelé, jsou ochotni obětovat za zprošťující rozsudek jakkoli vysokou částku v penězích, a čeští soudci, vyrostlí v prostředí, kde peníze byly vždy až na prvním místě a pojmy jako osobní integrita, morálka a čest jsou reliktem z černobílých filmů pro pamětníky, nebývají k argumentům s patřičným počtem nul před desetinnou čárkou hluší. Patřičnou provisi zinkasuje samozřejmě i obhájce, který potenciálně risikovou transakci realisoval. Sazby jsou od sta tisíc za drobné lapálie typu výtržnictví do několika milionů. Být odsouzen za méně závažný trestný čin, např. dopravní nehodu v opilosti, je v české společnosti stigmatem nemajetnosti: ti, kdo něco znamenají, si beztrestnost umějí zařídit.

Že jsou to všechno smyšlenky a pomluvy? Snad... Ale pro jistotu, co kdybyste se napřed zkusili zeptat někoho, kdo přišel s českou "spravedlností" skutečně do styku?

15. dubna 2006

Ta naše hospoda česká

Tak tedy vyražme do restaurace... Tradiční český termín "pohostinství" bych si pro to, co se v českých hotelích, restauracích, hospodách, putykách, osvěžovnách, knajpách a pajzlech odehrává, použít nedovolil - říkejme tomu raději neutrálním gastronomie.

"Gastronomickou provozovnu" nelze ve městě minout, své okolí totiž po celou otevírací dobu obtěžuje nesnesitelným hlukem, který - s výjimkou tradičních "čtyřek" - nevytvářejí hosté, ale hlasitá reprodukovaná hudba linoucí se z reprobeden, jejichž zvukové charakteristiky plně odpovídají místu svého původu, tj. vietnamské tržnici, oddělení zvláštních slev.

Potřeba naplnit místo, kde jsou poskytovány gastronomické služby, zvukem, se v českých zemích traduje zřejmě již od vynálezu krystalky, ale plně rozvinout se mohla až v období po r. 1989. Mýlí se ten, kdo by předpokládal, že se tak děje pro pohodlí hostů. Zkuste se zeptat obsluhy v kterémkoli z těchto podniků: vysvětlí vám, že na hosty by nebylo plýtváno ani technikou, ani elektřinou - to vše je výhradně pro příjemný pocit obsluhujícího personálu. Z toho důvodu nemá cenu pokoušet se vyjednávat a dožadovat se snížení akustické úrovně hluku: uspějete-li, pak jen o pár decibelů a hlavně jen na několik minut, protože hned poté jiný číšník, zjevně zneklidněn nezvyklým klidem, hlasitost znovu upraví, a nejspíš na úroveň ještě vyšší, než na kterou jste si stěžovali.

Vztahy mezi hosty a personálem českých restaurací jsou vůbec velmi specifické. Do dnešní podoby se vyvinuly v době, kdy gastronomii ovládal státem vlastněný podnik RaJ a kdy vládl všeobecný nedostatek. Vrchní byl tehdy tím, kdo rozhodoval, zda nedostatkový statek bude či nebude návštěvníkovi poskytnut, a vědomí této moci a vzájemné hierarchie mezi tím, kdo něco chce, a tím, kdo mu to může a nemusí poskytnout, přetrvalo v mysli Čechů do dnešní doby. Správný vrchní musí být složitě přivoláván a poté prošen.

Že v restauracích se okrádá, není překvapivé: i to má tradici. Nejnověji se však poměry změnily v tom směru, že nyní je host až na konci - abych tak řekl - řetězce okrádaných. Host je okrádán několikrát - z jeho návštěvy musí něco mít obsluha, kuchaři i vlastník podniku. Proto je zcela běžné, že místo objednaného likéru nebo vína přinese číšník jinou značku, většinou navíc ze zásob, které do podniku sám vpašoval a o zisk se tudíž nemusí dělit s majitelem. Podobně se šetří v kuchyni a záměna surovin za jiné a levnější je tu pravidlem. Co jste měli na talíři skutečně dostat, to se pozná až z účtů, které kuchař předloží k proplacení majiteli.

Majitelé se takovým postupům snaží čelit, ale proti každému opatření lze najít protiopatření. Nejnověji se personál dokázal vypořádat i s registračními pokladnami. Ty vytisknou účtenku, jejíž originál se předává hostovi a kopie se archivuje v elektronické paměti pokladny pro potřeby majitele. Český člověk však přesto vynalezl způsob, jak majitele podvést: na účtenku se vytiskne jen část útraty a zbytek se dopíše propiskou - "zapomnělo se". Málokterý host má k takovému postupu výhrady, protože on primárně okrádán není a spíš než s okrádaným cítí solidaritu s okrádajícím. A navíc, ta pereniální bázeň z autority, v tomto případě z vrchního...

Pouhý výčet způsobů, jak hosta okrást na účtence, by zabral samostatný článek. Kontroly České obchodní inspekce pravidelně zjišťují předražování a nesrovnalosti na účtech ve více než polovině kontrolních nákupů, v Praze se dokonce toto číslo pohybuje kolem tří čtvrtin případů. Hosté nejsou zvyklí si stěžovat, předražování berou jako nutné zlo, a většinou reagují tak, že personálu na oplátku nedají spropitné.

Když host protestuje, přicházejí na řadu výmluvy:
- Pane vrchní, za co jsou tady ty čtyři koruny?
- To je pečivo.
- Ale já jsem neměl žádné pečivo...
- Přinesl jsem vám ho k polévce.
- K polévce jste mi přece žádné pečivo nepřinesl!
- No, nepřinesl, ale kdybyste chtěl, mohl jste si říct!
(Skutečně se stalo, asi před 10 lety, v dosud fungující restauraci v Revoluční ul. v Praze 1)

Osobně je pro mě stav českých gastronomických služeb jedním z největších zklamání polistopadového vývoje. Chvíli se zdálo, že soukromé podnikání a individuální iniciativa nekvalitu vytlačí a zlikvidují, ale ukázalo se, že poraženým v souboji tržních sil byla individualita. Umaštěný pingl zvítězil nad seriosním restauratérem na celé čáře. Služby v restauracích se ustálily na nové úrovni, sice vyšší než dřív, ale pořád dost vzdálené tomu, s čím bychom byli ochotni smířit se jako s normou.

Není v tom smyslu česká restaurace tak trochu prototypem celé české společnosti?

14. dubna 2006

Karikatury Holocaustu

Výsledky íránské soutěže, pokud je mi známo, žádná evropská media nepřinesla. Zde je náprava. Nejlepší je asi tento obrázek.

Ježíš zemřel

Dnes slavíme výročí Ježíšovy smrti. Ježíš byl na Velký pátek ukřižován a za tři dny vstal z mrtvých. Byl tedy celkem 3 dny mrtvý. Jak může být nesmrtelný Bůh 3 dny mrtvý?

Přejmenování blogu

Protože činnost despotů na české části Wikipedie zabírá na tomto blogu stále méně prostoru, dovolil jsem si slovo "Wikipedie" z názvu vypustit. V adrese bohužel zůstat musí.

Pokud se Vám nový název nelíbí, navrhněte prosím něco lepšího.

Kulturní rozdíly

It's the little differences... říká nájemný zabiják Vincent Vega svému parťákovi v možná nejslavnější scéně filmu Pulp Fiction, a začne mu líčit, v nádherně zkarikovaném obrazu jednoduchého Američana, svoje zážitky z cesty po Evropě, ze které ho podle všeho nejvíc zaujalo, jak mají v pařížské provozovně McDonalds' pojmenované hamburgery.

To jsou ty kulturní rozdíly..., řekl jsem si před několika dny, když jsem v kterémsi americkém televisním seriálu zahlédl knihkupectví, v jehož výloze měli napsáno "Serving California since 1962". A uvědomil jsem si, jak odlišný je stále ještě západní a východní svět.

Žádnou takovou ceduli v českém obchodě nenajdete - neprodávala by. Místo toho se i na nově otevírané obchody píše "Likvidace", "Výprodej" a "Sleva 80 %". Tradice a značka Čechy jako by nezajímala, jako by jim ani trochu nevadilo, že vadné zboží z prodejny, kterou budou skutečně zakrátko likvidovat, může být složité až nemožné reklamovat, a že sleva 80 % je s pravděpodobností hraničící s jistotou podvod. Důležitější je pocit, že udělali vynikající kšeft, nebo že někoho napálili, a když se drahá hifi věž koupená "se slevou" za týden skutečně rozbije a reklamovat ji není kde, buď to berou jako ránu osudu, nebo naopak ostentativně dávají najevo své rozhořčení a znechucení "z téhle zas...né země" a hledají viníka, kde se dá.

Jiný drobný rozdil: Kdykoli na Západě platíte v obchodě u pokladny a částka je např. 60,20, obchodník pokládá za samozřejmé, že zaplatíte jen šedesát a dvacetník vám poskytne jako slevu. V České republice je to stále ještě nemyslitelné, obchodníci naopak předpokládají, že by měli dostat "spropitné". Velmi běžný trik je položit minci, dříve desetihaléř, nyní padesátník, stranou od ostatních vracených peněz a očekávat, že zákazník nebude mít tu drzost vzít si ho, ale ponechá ho automaticky jako diskreci obchodníkovi. Většinou se tyto padesátníky ani nevyměňují, zůstávají na tácu trvale, a na vlastní oči jsem viděl "permanentní" padesátník, který byl za tímto účelem umístěn pod sklem!

Odtud také malá ochota českých obchodníků přijímat platební karty: s nimi se tyto triky dělat nedají, naopak se obchodník o část zisku musí podělit s karetní společností. Mnohde mají proto vyvěšeno, že karty přijímají např. od 400 korun, nebo je karetní terminál dočasně (rozuměj: trvale) mimo provoz, anebo, což je zvlášť komické a samozřejmě rovněž odporuje smlouvě obchodníka s bankou, za placení kartou vybírají od zákazníka zvláštní poplatek. Zažil jsem to nedávno i ve velké počítačově firmě Mironet: když jsem chtěl platit kartou, řekli mi, že mi v tom případě nemohou poskytnout "slevu" (o žádnou jsem nežádal) a zaplatím výrazně víc, takže bude pro mě lepší, když peníze vyberu v bankomatu a zaplatím hotově.

Nebo v tramvaji: Na Západě řidič počká, až cestující vystoupí a nastoupí, pak zapne bzučák a zavře dveře. V České republice se bzučák používá jako prostředek k pohánění lidí - řidič jím dává najevo svou moc nad cestujícími a vyjadřuje nelibost, jestliže se netlačí a nastupují do tramvaje v klidu. A pokud řidič náhodou neujede a na některého opozdilce třeba deset vteřin počká, očekává, že mu za to bude vzdáván halasný dík, neboť on, mocný, se sklonil k ubohému smrtelníkovi a prokázal mu tuto milost.

Tyto rozdíly jsou patrné na každém kroku a dokud nezmizí, bude Česká republika připomínat civilisovanou západní zemi nejvýš na mapě.

13. dubna 2006

Tak nám zabili KDU-ČSL, paní Müllerová

Sice ještě dýchají, ale je to s nimi velice zlé: Podle průzkumu veřejného mínění agentury SC&C poklesly jejich volební preference pod 5 %, a to bývá pro politickou stranu pravidelně polibkem smrti: v zemi, kde je výběr motivován hlavně negativně ("Koho budu volit, nevím, ale rozhodně to nedám těm darebákům z XXX nebo YYY!"), je pouhá obava, že by protestní hlas vyšel naprázdno a volič by se ex post cítíl zbaven svého volebního práva, zpravidla silnější než racionální úvaha, že lépe volit s malým risikem propadnutí hlasu než připustit, aby celá jedna formace vrcholnou politiku opustila, a tak bývá efekt pádu pod 5 % nevratný. Pokud tedy lidovci nezorganisují rychlou protiakci (např. průzkum jinou, dostatečně "motivovanou" agenturou, který je posune zpět do pásma bezpečí, tj. nad 8-10 %), je jejich osud zřejmě zpečetěn.

Je naivní se domnívat, že v prostředí všudypřítomné korupce jsou právě agentury zabývající se výzkumem veřejného mínění čisté jako lilium, vliv průzkumů na preference - často silnější než vliv opačný - je však faktem, s nímž je nutno počítat a s nímž nezbývá než se smířit.

Mediálně zdatní politici vědí, že k úspěchu v politice je v této zemi potřeba ovládat nejméně jedny noviny (ČSSD a její Právo budiž zářným příkladem) a nejméně jednu agenturu na průzkum veřejného mínění. Stanislav Gross nevděčí za své popularitě ani tak upřímným pohledům a své dětsky neviňoučké tvářičce, jako tvrdým penězům, které museli jeho klienti vyplatit agentuře CVVM; Jiří Paroubek zvolil silnější kalibr, neriskoval a agenturu PSB si přímo objednal. Co na tom, že její "průzkumy" nemají žádnou oporu v realitě a jejich informační hodnota je trvale na stupni "zbožné přání"? Dokud lze přinutit Právo, aby tyto průzkumy tisklo, a to Paroubek zatím dokázal, pro ČSSD důležitá - tedy ČSSD volící - část veřejnost těmto smyšlenkám uvěří.

Zpět k nešťastným lidovcům: Jejich zmizení v propadlišti předvolebních průzkumů možná můžeme bratru Kalouskovi škodolibě přát, ale neměli bychom si namlouvat, že to přinese české politice jakékoli positivní důsledky. Především neobyčejně stoupne vliv KSČM a tím se také zvýší nebezpečí, že politický proces na dlouhou dobu ustrne tak, jako ustrnul v letech oposiční smlouvy.

Hrozí dokonce, že se tento stav stane permanentním, takže se vládnoucí politické strany (pokrok proti vládě jedné strany: budou dvě!) z lethargie probudí a několik prostocviků předstírané vzájemné oposice předvedou vždy několik měsíců před volbami, po nichž se znovu spojí ke společné vládě.

12. dubna 2006

Velikonoce

Jaký je rozdíl mezi velikonocemi? "Easter in most languages and cultures bears a name derived from the Hebrew word for Passover."

"Christians believe that it is not Jesus who is a picture of the Passover, but the Passover that is a picture of Jesus. The external ritual of sacrifice instuted in the Old Testament by God is a weak representation, a shadow, of the larger things that were to come in Jesus. The holy bible explicitly states that the killing of animals does not end sin, and therefore it must be repeated, and the ritual intercession of a human priest in a man-made temple does not end the need for intercession and so year after year new intercessions must be made. It goes on to say that Jesus offered the one sacrifice that was acceptable to God, and that he lives forever as a high priest so there is no other priest needed.

The Christian view is that the Passover, as observed by ancient Israel, is a type of the true Passover Sacrifice of God that was to be made by Jesus. The was the commemoration of the Israelites' physical deliverance from bondage in Egypt, Passover represents for some Christians a spiritual deliverance from the slavery of sin (John 8:34) and is memorial of the sacrifice that Jesus has made for mankind. Also, in the same way the Israelites partook of the sacrifice by eating it that night, Christians partake of the sacrifice of Jesus by eating the symbols of his body and blood, the bread and wine."
Passover (Christian holiday)

The two feasts are seen as being essentially the same, the latter being the continuation of the former. In reality, however, the two feasts have different dates, meanings, and origin" (From Sabbath to Sunday; ch. 2).

Eusebius' Life of Constantine, Book 3 chapter 18 records Constantine the Great as writing: "... it appeared an unworthy thing that in the celebration of this most holy feast we should follow the practice of the Jews, who have impiously defiled their hands with enormous sin, and are, therefore, deservedly afflicted with blindness of soul. ... Let us then have nothing in common with the detestable Jewish crowd; for we have received from our Saviour a different way." Odporný antisemita. :-)

Theodoret's Ecclesiastical History 1.9 records The Epistle of the Emperor Constantine, concerning the matters transacted at the Council, addressed to those Bishops who were not present: "It was, in the first place, declared improper to follow the custom of the Jews in the celebration of this holy festival, because, their hands having been stained with crime, the minds of these wretched men are necessarily blinded. ... Let us, then, have nothing in common with the Jews, who are our adversaries. ... avoiding all contact with that evil way. ... who, after having compassed the death of the Lord, being out of their minds, are guided not by sound reason, but by an unrestrained passion, wherever their innate madness carries them. ... a people so utterly depraved. ... Therefore, this irregularity must be corrected, in order that we may no more have any thing in common with those parricides and the murderers of our Lord. ... no single point in common with the perjury of the Jews." Další hnusní antisemité.