17. února 2008

Paranoia ČSSD

To, že k porážce Švejnara lvím dílem přispěla KSČM, je zjevné, Vidět však za tím komplot ODS a KSČM, je paranoia ČSSD: "Nominace europoslankyně Jany Bobošíkové a další Filipovy kroky v průběhu vyjednávání o novém prezidetovi podle něj svědčí o tom, že se KSČM dohodla s občanskými demokraty. "Evidentně pro ně neplatí, že s komunisty se nemluví," uvedl na adresu ODS." Filip hrál vysoko a hru prokaučoval. To je celé.

9 komentářů:

  1. Navíc Filip má 100% pravdu, že ke Klausově zvolení přispěli tři poslanci zvolení za ČSSD: Pohanka, Melčák a Snítilý. Aby komunisté volbě zabránili, museli by se naklonovat.

    Sociální demokracie je po dalším fiasku (Paroubkově zdaleka ne prvním) demoralisovaná, štěstím je, že chybí věrohodný vyzývatel, takže se opět jen semknou řady za neúspěšným předsedou.

    OdpovědětVymazat
  2. Nikoli. Komunisté nezpůsobili porážku Švejnara. V obou kolech hlasovali stejně. Pecina má pravdu, ke Klausovu zvolení přispěli hlavně tři poslanci za ČSSD.

    Bobošíková byla pouze příležitostí předvést KSČM jako stranu konstruktivní, která je schopna nabídnout i vlastní alternativu, ale neprosazuje ji silou.

    Voliči KSČM myslím musejí hodnotit čitelné vystupování KSČM v průběhu volby velmi pozitivně. Jediným nepředvídaným a hlavně předem nenahlášeným krokem bylo odstoupení Bobošíkové před volbou, ale i to se zpětně jeví jako dobře pochopitelné. Naopak ODS, ČSSD (v jednotlivcích) apod. jednaly často dosti neočekávaně a nečitelně - pro tajnou či pro veřejnou volbu apod.

    Za Paroubkovo fiasko snad ani nepovažuju fakt, že prohrál - to se skutečně hlavně kvůli situaci v Senátu dalo čekat, ale že z důvodů mně celkem neznámých okamžitě rozbíjí potenciální zárodky spolupráce v protiklausovské koalici.

    OdpovědětVymazat
  3. Ale způsobili. Dali jasný signál, že se jednotná protiklausovská fronta rozpadá. Pak už váhající lidovci neměli sebemenší důvod Klause nevolit.

    Bobošíková byl sice z tohoto pohledu rozumný krok, ale krajně sobecký. KSČM takto dala přednost svým zájmům před zájmy levice jako celku.

    Kommunistům je ghettoidní myšlení vlastní. Nejsou schopni rozumných kompromisů. Proto jsou a zůstanou extrémisté. Dolejš je v KSČM zjevně omylem, ten ghettoidní myšlení nemá.

    Protiklausovská koalice byla rozbita sobectvím KSČM.

    OdpovědětVymazat
  4. "Ale způsobili. Dali jasný signál, že se jednotná protiklausovská fronta rozpadá. Pak už váhající lidovci neměli sebemenší důvod Klause nevolit."

    On existoval nějaký signál, že někdo z "váhajících" lidovců, kteří v první volbě volili Klause, bude v druhé volbě volit Švejnara? Já o žádném nevím - a pokud nebyl, tak lze v souvislosti s Bobošíkovou , která se objevila až po první volbě, uvažovat pouze změny hlasů mezi první a druhou volbou, tj. hlas Kalbáče a Snítilého. Kalbáč v první volbě 2x podpořil Klause, pouze ve třetím kole chyběl, Snítilý nehlasoval v první volbě, ve druhé pro Klause. Kalbáčova absence ve třetím kole první volby byla jedinou změnou postojů v KDU mezi volbami. Skutečně mi uniká, jak tedy hlasy KDU ovlivnila kandidatura Bobošíkové. Že by to byl právě ten Kalbáč, kterého ovlivnila?

    Také lze vážně pochybovat o tom, že pokud někdy existovala jednotná protiklausovská koalice, pak že měla někdy jednotný postup prošvejnarovský. Pokud chceme poměřovat jednotu té koalice tím, že by jednotně stála za jedním kandidátem, tak jistě ta jednota neexistovala dlouho před první volbou, opět tedy dlouho před objevením jména Bobošíkové.

    OdpovědětVymazat
  5. Signál nebyl, protože do zákulisí nevidíme. Politické tahy nesmíte posuzovat jen podle toho, co vidíte. Co jste např. věděl o sestavování vlády v roce 1996?

    Skutečně mi uniká, jak tedy hlasy KDU ovlivnila kandidatura Bobošíkové. Že by to byl právě ten Kalbáč, kterého ovlivnila?
    Podívejte se na ten úbytek hlasů pro Švejnara ve III. kole a poznáte to sám.

    OdpovědětVymazat
  6. A jedeme dál. Úbytek hlasů pro Švejnara ve třetím kole. Díky tomu, že volba byla veřejná, víme, jaké hlasy Švejnarovy ubyly. Jsou to hlasy KSČM.

    Shrňme si to:

    1. hlasy pro Švejnara nerozhodly primárně o zvolení Klause, o tom rozhodly hlasy pro Klause, u nichž k žádnému nárůstu mezi druhým a třetím kolem voleb (v souvislosti s úbytkem hlasů pro Švejnara) nedošlo. Klaus měl své jisté v obou volbách od prvního do třetího kola.

    2. Úbytek hlasů pro Švejnara ve třetím kole byl obdobný v první i druhé volbě a odpovídal předem vyřčenému závazku KSČM, že Švejnara ve třetím kole volit nebude. Nesouvisel tedy vůbec s Bobošíkovou.

    3. Úbytek hlasů pro Švejnara ve třetím kole se nijak netýkal KDU-ČSL.

    Možná bych rád viděl nějaké srozumitelné vysvětlení, jak si sociální demokrati mohou myslet, že komunisté svou Bobošíkovou pomohli zvolit Klause, ale skutečnost je zjevně jiná - její kandidatura žádný podstatný vliv neměla. Zvolení Klause ve druhé volbě nezajistila náhlá podpora KDU díky rozkolu v protiklausovské koalici, ale hlas Snítilého a absence Zubové.

    OdpovědětVymazat
  7. Cože? Ve III. kole KSČM nevolila Švejnara ani v 1. volbě.

    Klaus měl své jisté v obou volbách od prvního do třetího kola.
    Nicméně v 1. volbě zvolen nebyl.

    Nesouvisel tedy vůbec s Bobošíkovou.
    O tom jsem nepsal. Psal jsem o tom, že kandidatura Bobošíkové narušila morálního ducha antiklausovské fronty. Vy jste příliš počtář. Ale v politice rozhodují strategické tahy. Příkladem je Únor 1948. Tam také zvítězila menšina. Protože věděla, co chce a provedla to.

    OdpovědětVymazat
  8. Jsem počtář, a proto skutečně netuším, jak mohla Bobošíková narušit morálku (no dobrá, třeba i mohla) a tím způsobit zvolení Klause (to podle čísel zjevně neudělala). KSČM nepřispěla k porážce Švejnara, protože i kdyby ho volili všichni poslanci a senátoři KSČM, tak by ve druhé volbě vyhrál se svými 141 hlasy Klaus (a Švejnar neměl šanci vyhrát ani v prvním kole, kdyby dostal hlasy KSČM, tak by jen vyrovnal Klausův výsledek). To jsou čísla, zbytek jsou jen spekulace. KSČM navíc nepřispěla ani k vítězství Klause, protože zjevně nikdo z KSČM pro Klause nehlasoval. KSČM ani nepřispěla k "rozpadu protiklausovské koalice", protože podle čísel žádný rozpad v průběhu volby nenastal.

    Jsem počtář, ale volby jsou počty. Pro nějakou "demoralizaci" antiklausovské fronty sice důkazy jsou - viz jednoznačný střet postojů SZ a KSČM a hlavně divoké reakce Paroubka, (je ale těžké odhadnout, do jaké míry je způsobila samotná KSČM se svojí Bobošíkovou, a do jaké míry to byla reakce na to, že socdem už věděli, jak to bude se Snítilým a spočítali si výsledek) - nejsou důkazy, že by tahle demoralizace jakkoli ovlivnila výsledek volby. Jedině, že byste chtěl tvrdit, že výsledkem této demoralizace byla neúčast Zubové...

    OdpovědětVymazat
  9. Vy zjevně nejste s to pochopit, že bez Bobošíkové by Klaus 141 hlasů neměl. Hlasovali pro něj dva noví volitelé, ale měl jen o jeden hlas více než před týdnem.

    O ty spekulace právě jde; ta čísla jsou jen symptom.

    protože podle čísel žádný rozpad v průběhu volby nenastal.
    Ale nastal. Kdyby švejnarovci zůstali jednotní, bylo by pravděpodobné, že lidovci en bloc přejdou na jejich stranu.

    volby jsou počty.
    Jste pouhý účetní. Mne ale nezajímá výsledek (ten je banální), nýbrž, jak k němu došlo, tj. politické processy. A ty se svým naivním náhledem nikdy nemůžete odhalit.

    Snítilý a Bobošíková, to je jedno s druhým. Nedávám KSČM jedinou vinu na zvolení Klause, ale má na tom lví podíl.

    nejsou důkazy, že by tahle demoralizace jakkoli ovlivnila výsledek volby.
    Ty ani nikdy nebudou. Politologie není exaktní věda.

    Jedině, že byste chtěl tvrdit, že výsledkem této demoralizace byla neúčast Zubové...
    Jistě, jeden z důsledků.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>