Stojí za to ocitovat relevatní části textu Břetislava Olšera celé: "Pro začátek si nalijme čistého vína; kdo je víc veřejně činný? Politik, herec, herečka nebo sportovec... Je evidentní, že poslední jmenované profese jsou placeny z našich kapes dobrovolně. Pokud chceme jít do divadla, jdeme a zaplatíme, když zůstaneme doma, nic ze své kapsy vydávat nemusíme. To samé platí o vstupném na stadiony. Horší je to však s politiky, de facto našimi zaměstnanci, placenými z našich daní. Těch je třeba si všímat víc, abychom věděli, co s našimi financemi vyvádějí. Zvolili jsme si je, aby za nás spravovali tento stát. Takže je přirozené, že jsou bedlivěji sledováni, než kdokoliv jiný."
Cliché nad cliché. Co je to platit dobrovolně? Daně si stanovujeme sami prostřednictvím zákonodárného sboru. Dotace sportu či divadel jsou mnohem větší, než co nás stojí politika jako celek.
Politici nejsou žádní zaměstnanci. Kdyby byli, tak by museli poslouchat naše pokyny a mohli bychom je kdykoliv propustit, nebo ve výpovědní době. Státníci nespravují stát za nás, ale pro nás a naším jménem.
Nechci, aby umělecká fronta politice rozuměla. Stačilo by, kdyby o ní aspoň přemýšlela a nepapouškovala stokrát omleté frase.
0 – počet kommentářů:
Okomentovat
Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>