13. prosince 2008

Smí president republiky odmítnout ratifikovat?

Smí president republiky odmítnout ratifikovat mezinárodní smlouvu, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas? V souvislosti s reformní lisabonskou smlouvou je to obzvlášť aktuální.

Naše příliš kusá Ceplova ústava jasnou odpověď nedává. Jaroslav Kuba se domnívá, že toto oprávnění president republiky má, většina ostatních se domnívá, že nikoliv.

Odpověď však jasná není. Je to známá vada westminsterského modelu, všech parlamentních (a contrario presidentských) modelů. Zatímco ještě za Rakouska (a ve vilémovském Německu a dalších konstitučních monarchiích) bylo jasné, že zahraniční politika je domainou hlavy státu, v parlamentních monarchiích (jako je Spojené království) hlava státu zahraniční politiku neprovozuje. Proto by v logice westminsterského modelu bylo, aby president republiky ratifikovat takovou mezinárodní smlouvu musel. Nicméně, na rozdíl od parlamentních monarchií má český president republiky právo vetovat zákony. Per analogiam lze tedy dovodit, že je oprávněn též neratifikovat mezinárodní smlouvu.

Otázka zůstává tedy otevřená a bude muset být rozhodnuta ad hoc. Klaus však slíbil, že lisabonskou smlouvu ratifikuje, projde-li opakovaným irským referendem. Takže nejspíše řešena nebude.

27 komentářů:

  1. Vy právnící jste opravdu srandovní:) Místo složitých rozborů si položte otázku, jestli existuje síla, která by ho mohla donutit. Mimochodem podpis čehokoli by měl být vždy projev souhlasu, potvrzení faktu a ne výraz jakési podivné povinnosti, bez vztahu podepisovaného k předmětu.

    Být Klausem, vysměju se dotyčným a právní stav bych jim prostě předvedu:)

    OdpovědětVymazat
  2. To je tím, že právu nerozumíte a nechcete rozumět. Svým laickým názorem se domníváte, že podpis je vyjádřením obsahového souhlasu a nezajímá Vás, že je to v millionech případů jinak.

    OdpovědětVymazat
  3. Proč by to měl někdo ratifikovat, když s tím nesouhlasí?

    ratifikace >> potvrzení, schválení, podepsání; konečný souhlas s mezinárodní dohodou

    Pokud by to podepsat musel, nechápu proč by to někdo do zákonů napsal. Je to pak zcela zbytečné a nedává to smysl.

    OdpovědětVymazat
  4. Podpis je potvrzení, to máte pravdu. Ale nikoliv vždy souhlasu s obsahem, nýbrž též stvrzení faktu, např. toho, že ČR chce být vázána mezinárodní smlouvou, jak svůj souhlas vyjádřil lid v Parlamentu.

    OdpovědětVymazat
  5. Jaký by tedy byl logický důvod pro podpis prezidenta, když už "lid rozhodl"? Jako ozdoba?

    OdpovědětVymazat
  6. Jako stvrzení rozhodnutí lidu. Stejně jako na zákonech.

    OdpovědětVymazat
  7. Ale pokud vím, když prezident nepodepíše zákon, tento se vrací do sněmovny. Prezidentské veto musí sněmovna přehlasovat. Mimochodem, je pak na takovém "přehlasovaném" zákoně prezidentův podpis?

    OdpovědětVymazat
  8. Však jsem psal, že je to v parlamentních modelech naprostá zvláštnost, např. anglická královna tuto možnost nemá.

    Ne, není.

    OdpovědětVymazat
  9. Příklad: ""Section 11.a.1. of the Basic Laws of Israel states: "The President of the State shall sign every Law, other than a Law relating to its powers.""

    OdpovědětVymazat
  10. Pokud Klaus odmítne podepsat LS, tak si vemte jed na to, že ho zavraždí nějaký pomatenec extremista, např. pomatený ekolog. Viz vražda Fortuyna. Haiderova smrt taky smrdí, Kennedyho smrdí na sto honů...

    Pokud by právnické argumenty pro a proti byly fifty fifty (či kdyby "pro" o něco převyšovaly), tak ať to Klaus nepodepisuje. Ústavní soud si LS taky vykládá úplně svévolně, tak co?

    OdpovědětVymazat
  11. Veto neznamená "nepodepsat", ale "vrátit", tzn. komisivní právní úkon (cf. čl. 50 odst. 1 Ústavy). Analogie proto kulhá na obě nohy (a trčí z ní Pavlíček).

    Podle mne je president povinen schválenou smlouvu podepsat, pokud tak neučiní, je to důvodem k impeachmentu.

    OdpovědětVymazat
  12. Nevidím žádný důvod pro rozlišování mezi zákonem a mezinárodní smlouvou a ještě méně důvodů pro to, vykládat kusou ústavu textualisticky.

    OdpovědětVymazat
  13. Kapitáne, zřetelným příkladem druhého významu je podpis předsedy sněmovny na zákonech, ačkoliv hlasoval proti. Svým podpisem totiž nevyjadřuje souhlas, nýbrž stvrzuje to, že sněmovna zákon vskutku schválila.

    OdpovědětVymazat
  14. To mne také napadlo. Rozdíl je je v tom, že prezident není kolektivní orgán. Abstrahujete-li, je podpis předsedy sněmovny podpisem sněmovny samé, který nelze technicky provést. Je tedy souhlas mezi vůlí sněmovnou a podpisem. To pro prezidenta neplatí, on je orgán, obdařený mocí a současně je pro něho podpis technicky proveditelný. Tolik logika:)

    OdpovědětVymazat
  15. V právu je rozdíl mezi individuálním a kollegiátním orgánem nullový.

    OdpovědětVymazat
  16. Vždyť o tom mluvím. Podpis předsedy je podpisem souhlasící sněmovny, podpis prezidenta je podpisem souhlasícího prezidenta. Není co řešit.

    OdpovědětVymazat
  17. To jste to nepochopil. Předseda sněmovny je rovněž orgánem sui generis.

    OdpovědětVymazat
  18. Ústava mezi zákonem a mezinároní smlouvou vždy rozlišuje, analogie proto nepřichází v úvahu.

    OdpovědětVymazat
  19. Kdyby nerozlišovala, tak by nešlo o analogii. :-)

    OdpovědětVymazat
  20. Kapitáne, co byste říkal notáři, který by Vám odmítl podepsat notářský zápis, s odůvodněním, že s jeho obsahem nesouhlasí, přestože podle zákona podepsat musí?

    OdpovědětVymazat
  21. Notář podpisuje autenticitu dokumentu, ne její obsah. Srovnávat pozici notáře a prezidenta lze jen těžko. Co tedy podle vás podepisuje prezident?

    OdpovědětVymazat
  22. Srovnávat pozici notáře a prezidenta lze jen těžko.
    Proč?

    OdpovědětVymazat
  23. A co kdyby se vam po ceremonii dle zakona odmitl starosta podepsat pod ten papir s tim, ze proste nesouhlasi aby vy dva jste se vzali....

    OdpovědětVymazat
  24. Srovnání opět pokulhává. To by musel prezident tu smlouvu projednat a pak odmítnou podepsat:) Pak by přirovnání alespoň trochu sedělo.

    OdpovědětVymazat
  25. Srovnani naopak sedi velmi presne: starosta i president jsou neprimo voleni cinitele, kteri krome agendy kde pri konecnem rozhodnuti uplatnuji svuj nazor, maji i agendu kde pouze navenek reprezentuji jisty celek (obec, stat), a kde pri podpisu pod rozhodnuti ucinene prislusnymi organy tohoto celku vlastni nazor jiz neprojevuji. Resp. mohou projevit pouze tak ze ze sve funkce odstoupi.

    OdpovědětVymazat
  26. Jistěže, i příklad se starostou je dobrý. Ale tam to není takové neštěstí, v nejhorším se vezmete znovu :-)

    U notáře, který by odmítl podepsat notářský zápis o průběhu valné hromady, je to horší.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>