8. února 2009

Ruská propaganda na Délském potápěči

od Oskara Krejčího. Ve skutečnosti Ukrajinci chtějí tržní ceny za transit (zatím tak činí za hubičku). Jednostranná ukrajinská deklarace nebyla nikdy součástí dohody (na rozdíl od tvrzení ruských vlivových agentů). Její nucené odvolání bylo pouze demonstrací ruské síly.

Cílem Západu musí být udržet na Ukrajině západní vliv a neutralisovat ruský, i za cenu massivních dotací.

61 komentářů:

  1. Ve skutečnosti Ukrajinci chtějí tržní ceny za transit (zatím tak činí za hubičku).

    To má být žert? Jak říká Krejčí, Rusko dodávala Ukrajině plyn za 179,50 USD za 1 000 metrů krychlových plynu, tedy zhruba polovinu toho, co zákazníci v Evropě (přitom si na tom nahrabal především Juščenko, vzhledem k tomu, že ukrajinský spotřebitel ten samý plyn dostal za 300USD). Za takový ústupek ze strany Ruska Ukrajina přistoupila na nižší poplatky za transfer. To s novou desetiletou smlouvou padá, Ukrajina bude platit stejnou cenu za plyn jako EU a Rusko naopak zaplatí vyšší ceny za transfer. To vše bez Juščenkových prostředníků.


    Cílem Západu musí být udržet na Ukrajině západní vliv a neutralisovat ruský, i za cenu massivních dotací.

    I kdyby to opravdu bylo v zájmu Evropy (což není), tak je to naprosto šílený nesmysl. Ukrajina má rozsáhlý železářský průmysl a ten je naprosto závislý na dodávkách ropy a plynu z Ruska. Čím jím tam chcete zatápět, "massivními" dotacemi?

    OdpovědětVymazat
  2. Podstatný problém je ten, že na věcech typu "udržení západního vlivu" a je jedno kde je, záleží naprosto marginálnímu procentu lidí (obecně).

    Navíc bezpečnostní konference v Mnichově a rukavičky házené Rusku, pomalé budování francouzsko-německo-ruské osy, začlenění Ruska do evropské bezpečnostni jak chce Merkel, to všechno dokazuje že čím dál víc politických elit Evropy si uvědomuje, že se zde rýsují skutečné problémy a že je potřeba studenoválečnickou rétoriku a otřepané protiruské fráze odhodit.

    A co se týče "massivních dotací", peníze nespadnou shůry, aby mohl kdokoli platit jakékoli dotace, musí je v základu zaplatit obyčejný člověk na daních. A když si dovolím malou hypotetickou úvahu, jsem moc zvědavý jak chcete v době hospodářské krize a propuštění obhajovat fakt, že Evropa utrácí peníze za massivní dotace pro žabomyší intelektuální konstrukce hrstky lidí odtržených od reality.

    OdpovědětVymazat
  3. Těmi "lidmi odtrženými.." jsem přirozeně Vás nemyslel

    OdpovědětVymazat
  4. Proč žert? Vy mluvíte o ceně plynu, já o ceně transitu. Jeden o voze, druhý o koze.

    Jak říká Krejčí, Rusko dodávala Ukrajině plyn za 179,50 USD za 1 000 metrů krychlových plynu, tedy zhruba polovinu toho, co zákazníci v Evropě
    Ve skutečnosti je to mnohem složitější. Ceny jsou sjednávány dlouhodobě, a proto se dost liší.

    Za takový ústupek ze strany Ruska Ukrajina přistoupila na nižší poplatky za transfer.
    Je otázkou, zda to nebylo naopak.

    Rusko naopak zaplatí vyšší ceny za transfer.
    O něco málo.

    tak je to naprosto šílený nesmysl.
    Není. Je to životní zájem. Pokud nebude nárazníkovým státem Ukrajina, budeme jím my. A každá sranda něco stojí.

    OdpovědětVymazat
  5. záleží naprosto marginálnímu procentu lidí (obecně).
    A pak se diví, že nás schlamstne tu Německo, tu Rusko.

    jak chcete v době hospodářské krize a propuštění obhajovat fakt, že Evropa utrácí peníze za massivní dotace pro žabomyší intelektuální konstrukce hrstky lidí odtržených od reality.
    Jednoduše. Buď si budou Rusové hrát s námi na Ukrajině, nebo si budou hrát s Němci u nás. Jiná možnost není.

    OdpovědětVymazat
  6. Ale "lidu" budou podobné teze vždy vzdálené. S tím neuděláte nic vy ani já, nikdo. Dnes navíc je protiruská geopolitika vzdálená nejen lidu, ale navíc čím dál tím většímu počtu i evropských politických elit.

    Buď si budou Rusové hrát s námi na Ukrajině, nebo si budou hrát s Němci u nás. Jiná možnost není.

    Jenže Němci si hrát vůbec nechtějí, Rusové nechtějí nic jiného, než si pojistit, že v ukrajinské stepi odkud je to do Moskvy coby kamenem dohodil, nebude mít nepřítel tanky a Amerika slábne, popřípadě začíná mít takové porblémy ve světě, že v nejhorším by Ukrajinu stejně hodila přes palubu. Holt asi nezbyde nic jiného, než respektovat, že stát, který východní Evropu živí, nebude chtít, aby na jeho území stály americké základny.

    OdpovědětVymazat
  7. Ale "lidu" budou podobné teze vždy vzdálené.
    To máte pravdu. Ale je potřeba s tím něco dělat. Jinak se opět probudíme jako kolonie Ruska.

    Jenže Němci si hrát vůbec nechtějí,
    Chtějí. Co jiného je Lisabonská smlouva?

    že v ukrajinské stepi odkud je to do Moskvy coby kamenem dohodil, nebude mít nepřítel tanky
    Pokud to bude nutné, tak bychom je tam měli dát.

    v nejhorším by Ukrajinu stejně hodila přes palubu
    Jistě. Ukrajina nikdy nebude součástí Západu, ale pouhým nárazníkem, cordon sanitaire.

    OdpovědětVymazat
  8. Když může být členem EU Bulharsko, mohla by se jím stát i Ukrajina, která je mnohem větší, lidnatější a bohatší. Praktické potíže takového projektu jsou ovšem značné.

    OdpovědětVymazat
  9. Ukrajina je integrální součástí ruské zájmové sféry. Jejím přijetím do EU bychom si koledovali o přímý konflikt. Maximum možného je nárazníkový stát.

    OdpovědětVymazat
  10. Ukrajina není kordón sanitér, není to nic, co by nás mohlo chránit před nestabilitou, naopak, ta země je zralá na občanskou válku. A my bychom neměli přikládat pod kotel.

    OdpovědětVymazat
  11. Ad GP:

    Znamená to, že uznáváte legitimitu ruské zájmové sféry mimo hranice Ruské federace? Já nikoli, maje za to, že taková politika by se mohla nevyplatit.

    OdpovědětVymazat
  12. Znamená to, že uznáváte legitimitu ruské zájmové sféry mimo hranice Ruské federace? Já nikoli, maje za to, že taková politika by se mohla nevyplatit.

    Tímto uznáváte, že Čingischánova vojska hrnoucí se na západ nemají nic společného s realitou a je to jen subjektivní blud, u něhož záleží na tom, jako míru legitimity mu přiznáte.

    OdpovědětVymazat
  13. Poslední Drang nach Westen proběhl v r. 1945, momentálně opakování nehrozí. Přesto je dobře být proti němu zajištěni.

    OdpovědětVymazat
  14. Drang nach Westen - jo, kdyby tenkrát nepřišli, tak už tady nejsme

    OdpovědětVymazat
  15. "Holt asi nezbyde nic jiného, než respektovat, že stát, který východní Evropu živí, nebude chtít, aby na jeho území stály americké základny."

    Tahle myšlenka se mi tu líbí nejvíce.

    OdpovědětVymazat
  16. Drang nach Westen - jo, kdyby tenkrát nepřišli, tak už tady nejsme

    Ovšem: jeden z tradičných českých mythů.

    OdpovědětVymazat
  17. Ovšem: jeden z tradičných českých mythů.

    ???

    OdpovědětVymazat
  18. Ad T. Pecina: Můžeme se bavit nad tím, zda by nacisté po vyhrané válce začali aplikovat genocidní politiku i vůči slovanským národům (protože ten antislavismus nebyl rozšířen tak jako antisemitismus, v podstatě byl zastáván jen menšinou nacistů), ale chcete popřít, že SSSR měl podíl na osvobození Československa?

    Ano, vládl tam nechutný bolševický režim, ale nebýt obětí na Východní frontě, asi těžko by nacistické Německo bylo poraženo. Stejně tak by se na východní frontě asi všechno neodhrálo tak jak to známe, kdyby Třetí říše nebyla vázána na dalších 2 frotnách. Zkrátka Západ a SSSR se v tuto dobu potřebovali, výsledek války závisel právě na zapojení obou a snažit se bagatalizovat válečné úsilí jednoho ve prospěch druhého není na místě.

    OdpovědětVymazat
  19. Můžeme se bavit nad tím, zda by nacisté po vyhrané válce začali aplikovat genocidní politiku i vůči slovanským národům

    - o lecčems napovídá zrušení českých vysokých škol. Každopádně bychom v té jimi plánované budoucnosti nepotřebovali vysokoškoláky.

    OdpovědětVymazat
  20. Nikdy jsem se netajil přesvědčením, že vstup USA do války v Evropě byl obrovský úspěch ruských tajných služeb a velké selhání Západu. Hitler a Stalin představovali pro Západ srovnatelné nebezpečí, byla chyba postavit se po bok jednoho proti druhému.

    Co by se stalo, kdyby, je celkem pusté, byť možná zajímavé theoretisování. Likvidaci Čechů nicméně pokládám za málo pravděpodobnou.

    OdpovědětVymazat
  21. Každopádně bychom v té jimi plánované budoucnosti nepotřebovali vysokoškoláky.

    Kdokoli chtěl, mohl studovat na německé vysoké škole. To neříkám na obhajobu zavřaní českých vysokých škol, jen na okraj.

    OdpovědětVymazat
  22. Nikdy jsem se netajil přesvědčením, že vstup USA do války v Evropě byl obrovský úspěch ruských tajných služeb a velké selhání Západu. Hitler a Stalin představovali pro Západ srovnatelné nebezpečí, byla chyba postavit se po bok jednoho proti druhému.

    Vždyť oni to tak nějak dělali. Jenže problém byly nestejné možnosti obou protivníků na východní frontě. Zatímco bez pomoci Sovětskému svazu hrozilo, že se Německu podaří ovládnout celou jeho evropskou část i s přístupem do Baku k ropě (což by mu zase pomohlo při bombardování Velké Británie), z dlouhodobého hlediska bylo jasné, že když dostane Sovětský svaz čas na mobilizování veškerých svých sil, nemá proti Německo šanci. Otevření západní fronty přišlo až v době, kdy Německo mlelo z posledního (jiná věc je podcenění jeho schopností při bitvě v Ardenách).

    OdpovědětVymazat
  23. Vidím to spíš tak, že díky aktivitám Stalinovy tajné služby vznika v USA silná pátá kolona, která by nepřipustila, aby Američané vyhlásili válku SSSR místo Německu.

    OdpovědětVymazat
  24. Vidím to spíš tak, že díky aktivitám Stalinovy tajné služby vznika v USA silná pátá kolona, která by nepřipustila, aby Američané vyhlásili válku SSSR místo Německu.

    ????

    OdpovědětVymazat
  25. Výraz nepochopení byste měl konkretisovat, nebo nepochopím, co jste nepochopil. Ono toho k nepochopení tolik není: USA nikdy neměly jít do války na stejné straně jako SSSR, to je moje premisa, ze které neslevím.

    OdpovědětVymazat
  26. Když pominu tu drobnost že válku vyhlásilo Německo USA, připadá mi to tvrzení přinejmenším odvážné. Hodnotově to nesoudím, to by nemělo cenu.

    OdpovědětVymazat
  27. Na druhou stranu FDR dělal vše pro to, aby tu válku vyprovokoval. Nedělal to ale kvůli nějakým kommunistickým agentům, jak tvrdí Tomáš Pecina, ale kvůli UK.

    Znamená to, že uznáváte legitimitu ruské zájmové sféry mimo hranice Ruské federace?
    Ano, nemůžeme Rusům zakázat úplně všechno. Podobně naivní byli Francouzi po WW I a dopadlo to Hitlerem. I Rusové chtějí se prakticky projevovat jako velmoc.

    Poslední Drang nach Westen proběhl v r. 1945
    To bych ani trochu neřekl. Pokud netrváte otrocky na geografii, tak poslední Drang nach Westen proběhl v roce 2008, neboť Gruzie, to je taky Západ.

    OdpovědětVymazat
  28. Vidím to obdobně jako OS. Stalin byl nechutný, Západ nevedl válku právě lidsky, ale všechny ostatní varianty byly horší. Zkuste si třeba představit Hitlera s lidskou tváří někdy kolem roku 1968, poté, co by se Spojenci včetně Ruska uzavřel mír.

    OdpovědětVymazat
  29. Pokud netrváte otrocky na geografii, tak poslední Drang nach Westen proběhl v roce 2008, neboť Gruzie, to je taky Západ.

    Prosím? A co rozhoduje o příslušnosti k Západu? Kulturně a civilizačně je Gruzie pravoslavná země, spadá do pravoslavného okruhu, tedy není součástí Západu.

    OdpovědětVymazat
  30. Jane, zkuste psát fakta trochu přesněji: VŠ s českým vyučovacím jazykem (tschechische) nebyly zrušeny, ale uzavřeny na 3 roky.

    OdpovědětVymazat
  31. ad Tomáš Pecina. Kdyby Západ nepomohl Stalinovi, tak ho Hitler nejspíše porazil. Co by bylo pak?

    OdpovědětVymazat
  32. Můj názor je stejný jako Bohumila Doležala: Spojenectví Západu s Ruskem bylo naprosto v pořádku, jen mělo být čistě účelové, nikoliv spojenectví hodnot. Zrada Pobaltí, Jalta, vyhnání Němců apod. jsou neodpustitelné.

    OdpovědětVymazat
  33. O příslušnosti k Západu nerozhoduje geografie, ale politika. Israel a Gruzie je Západ, Srbsko je Východ.

    OdpovědětVymazat
  34. GP má pravdu. Mezi nacistickým a stalinistickým režimem rozdíly nejsou, ale Západ nemohl nikdy přistoupit na spojenectví s Hitlerem vůči Stalinovi a doufat v "nacismus s lidskou tváří" protože to bylo prostě neprůchodné. Mezi bolševickými a nacistickými zvěrstvy byl přeci jen jeden rozdíl a to ten, že zatímco bolševická skutečně nikdo nemusel vidět, jelikož se odehrávala povětšinou v zapadlých oblastech Sibiře apod., nacistická se odehrávala kupř. pár stovek kilometrů od Prahy či Berlína (Osvětim), nebo dokonce pár desítek km od Salzburgu (Mauthaussen).

    OdpovědětVymazat
  35. http://en.wikipedia.org/wiki/Fatherland_(novel)#Film.2C_TV_or_theatrical_adaptations

    OdpovědětVymazat
  36. Náboženství přestalo hrát roli za třicetileté války, kdy se Francie začala paktovat s kdekým. Řecko, Rumunsko i Bulharsko jsou pevnou součástí Západu.

    OdpovědětVymazat
  37. Když se Fatherland v Praze natáčel, tak jsem poblíž zrovna studoval. Obsah toho filmu znám, i když jsem ho nikdy neviděl. Je to pouhá představa amerických filmařů, nikoliv seriosní zamyšlení.

    OdpovědětVymazat
  38. Nevím, podle mě se politika s hodnotovými záležitostmi (mezi které patří přihlášení se k Západu) vylučuje. Například Řecko v roce 1999 podpořilo US bombardování Jugoslávie. Dnes je považováno za zlobivého člena Západu. Nad hodnotovým přihlášením se k civilizaci převládly politické zájmy. Je Západ, nebo Východ? A co Francie a Německo, které se s Ruskem čím dál více sbližují? Na fakt, že hodnotový akcent nehraje až tak zásadní roli dobře poukázal Oskar Krejčí ve své kritice Huntingtona.

    OdpovědětVymazat
  39. No - asi takhle: Německo vtrhlo do SSSR v létě 1941. USA byly neutrální do prosince 1941, kdy vyhlásily po Pearl Harboru válku Japonsku. Následně podle dohod Osy vyhlásilo Německo válku USA.

    Jak by mohly bojovat USA po Pearl Harboru proti Japonsku, Německu a SSSR zároveň? Realisticky řečeno - obtížně.

    Mohly po Pearl Harboru vyhlásit válku místo Německu SSSR? To je i technicky vzato naprosto vyloučené. Mohly to udělat před Pearl Harborem a po napadení SSSR? To by znamenalo, že by se postavily po bok agresora, který okupoval celou Evropu a bombardoval tradičního spojence Velkou Británii. Takže sotva. Mohly to udělat před napadením SSSR? To asi mohly, i když by to těžko odpovídalo americkým hodnotám, vyjadřovaným tehdejším izolacionismem, ale taková akce by převrátila dějiny 20. století takovým způsobem, že bysme mohli stejně přemýšlet třeba o tom, co by se stalo, kdyby Hitlerovi pomohli mimozemšťani.

    OdpovědětVymazat
  40. Politická nestabilita nevylučuje příslušnost k bloku. Itálie není součástí Západu? Francie?

    Německo je integrální součástí Západu. Jeho námluvy s Ruskem jsou zradou ČR, ale není nezápadní dělat sebevražednou politiku. Až bude Německo o ČR zápasit s Ruskem, pak pozná, kde udělalo chybu.

    OdpovědětVymazat
  41. Bloková politika je přežitek. Co se vyplatí jako blok ve vojenské oblasti, může být nevýhodné v oblasti ekonomické a naopak.

    OdpovědětVymazat
  42. Celé ty teorie jsou naprosto pochybné a nevědecké

    OdpovědětVymazat
  43. Na druhou stranu FDR dělal vše pro to, aby tu válku vyprovokoval. Nedělal to ale kvůli nějakým kommunistickým agentům, jak tvrdí Tomáš Pecina, ale kvůli UK.

    To je otázka, k jejímuž zodpovězení nemáme dostatek podkladů. Ruských agentů kolem Roosevelta i v celé americké levicové inteligenci byla spousta.

    Ano, nemůžeme Rusům zakázat úplně všechno. Podobně naivní byli Francouzi po WW I a dopadlo to Hitlerem. I Rusové chtějí se prakticky projevovat jako velmoc.

    Podle tohoto modelu byste měl Německu po WWI dovolit, aby si s plaisiru tu a tam něco menšího anektovalo (např. Lucembursko), jen aby se tam nevytvářel pocit ponížení. Německo neslo těžké reparace, Rusko ničemu takovému nečelí, pouze jsou mu omezovány možnost územní expanse.

    To bych ani trochu neřekl. Pokud netrváte otrocky na geografii, tak poslední Drang nach Westen proběhl v roce 2008, neboť Gruzie, to je taky Západ.

    To byla episoda, pouhé preview. Naposledy se ruská vojska ve velkém valila na západ v r. 1945 (rok 1968 nepočítám, to byla jen drobná korekce v uspořádání zájmové sféry).

    OdpovědětVymazat
  44. Bloková politika není přežitek, nýbrž životní nutnost, abych nebyli Rusku vydáni na milost a nemilost.

    Ruských agentů kolem Roosevelta i v celé americké levicové inteligenci byla spousta.
    To ano, ale nehráli rozhodující roli.

    Podle tohoto modelu byste měl Německu po WWI dovolit, aby si s plaisiru tu a tam něco menšího anektovalo (např. Lucembursko), jen aby se tam nevytvářel pocit ponížení.
    Zájmová sféra <> annexe.

    OdpovědětVymazat
  45. Tak jsem přelouskal toho Krejčího. Je to mnohomluvné a Vaši thesi jsem tam nenašel. Popravdě řečeno, nemám na tyto kryptokommunisty příliš náladu. Je zbytečné s nimi ztrácet čas.

    OdpovědětVymazat
  46. To ano, ale nehráli rozhodující roli.

    Nedávno jsme k tomuto měli širokou debatu na cs-clubu. Nebyl bych si tak jist.

    Zájmová sféra <> annexe.

    Uváděl jsem to jen jako příklad.

    OdpovědětVymazat
  47. O příslušnosti k Západu nerozhoduje geografie, ale politika. Israel a Gruzie je Západ, Srbsko je Východ.
    Vaše "příslušnost k Západu" není nic jiného než momentálně politicky výhodná utilitární klassifikace. Když USA někoho považují za svého spojence, tak je "Západ" (např. uzbecký diktátor, Saakašvili, kosovská mafie), kdo nejde s námi, jde proti nám a je "Východ" (např. kirgizský diktátor, Osetie, Srbsko). Se skutečnodu příslušností k Z. nebo V. to má tak málo společného jako kdysi Železná opona v Evropě.

    OdpovědětVymazat
  48. Ona ta hra na my a oni se dost podobá rozpočítadlu vyhoďme ho z kola ven nebo karetní hře černý Petr, skutečnou příčinu toho, proč občas někdo musí patřit k jinému kulturnímu okruhu, vyčte čtenář z posledního grafu v tomto článku:

    http://www.blisty.cz/art/45217.html

    OdpovědětVymazat
  49. Vodníku, tím, že odmítáte geopolitiku, si nijak nepomůžete. Ta Vaše "momentálně politicky výhodná utilitární klassifikace" je ve skutečnosti realita mezinárodních vztahů.

    Když USA někoho považují za svého spojence, tak je "Západ"
    Nějak se US spojencům říkat musí. Máte lepší nápad?

    OdpovědětVymazat
  50. "Šípkou je označená invázia USA do Iraku v marci 2003. Enormný nárast spotreby vojenského materiálu a techniky zvrátil nepriaznivý trend vývoja ekonomiky USA a zabezpečil na ďalších päť rokov „udržateľný rozvoj“. Myslím, že komentár je zbytočný." Od kdy je Dow Jones indikátorem vývoje ekonomiky? Měl byste si, Jene, zopakovat základy ekonomie pro střední školu.

    OdpovědětVymazat
  51. že odmítáte geopolitiku,

    Nelze ztotožňovat geopolitiku s Huntingtonovými pokleslými slátaninami.

    OdpovědětVymazat
  52. Kdyby Západ nepomohl Stalinovi, tak ho Hitler nejspíše porazil. Co by bylo pak?

    To se dá obtížně predikovat, protože německé plány na mezinárodně-politické uspořádání poválečné Evropy nikdy nezná, jen oficiální ideologické fantasmagorie à la Goebbels.

    Všimněte si ovšem, že Češi si vytvořili i v tomto směru mythus, a nebylo to snadné, protože horší budoucnost, než jakou jim připravili ruští "osvoboditelé", je obtížné zkonstruovat.

    Osobně jsem přesvědčen, důkazy o tom ale nemám, že německé vítězství by velmi prospělo evropské integraci a konečné uspořádání by bylo poměrně rozumné, žádná kolonisace Ruska a masové přesuny obyvatelstva.

    OdpovědětVymazat
  53. Co se na to dá říci - naprostá ztráta soudnosti.

    OdpovědětVymazat
  54. Já jsem se tím nikdy podrobně nezabýval. Nicméně ty plány (a nebyl to zdaleka jen Goebbels) byly děsivé. Koneckonců, nikdy nebyly tak špatné životní podmínky (a výmluvu na válku nepříjímám), především psychické, za Protektorátu. Všeobecný terror poškodí duši. Není se proto co divit, že III. republika I. moc nepřipomínala.

    Rusové tady na 40 let zavedli orientální despocii. Nesnesitelná ale byla jen 6 let (1948–54), pak už se v ní dalo žít.

    OdpovědětVymazat
  55. Kdybyste si mohl vybrat, chtěl byste být raději Čechem za Protektorátu nebo českým Němcem v r. 1946?

    Jak upozorňuje Krystlík, zdaleka nejvíc Čechů byla během WWII popraveno pro hospodářské delikty: především šmelinu. Nezlehčuji dopad Protektorátu na český národ, jen konstatuji fakta.

    OdpovědětVymazat
  56. To je těžké. Kdybych věděl, že mne čeká Západní Německo, tak Němcem.

    Jak upozorňuje Krystlík, zdaleka nejvíc Čechů byla během WWII popraveno pro hospodářské delikty: především šmelinu.
    Pokud vím, tak za to trest smrti nebyl.

    OdpovědětVymazat
  57. To je těžké. Kdybych věděl, že mne čeká Západní Německo, tak Němcem.

    No to jistě, ale to není předmětem úvahy.

    Pokud vím, tak za to trest smrti nebyl.

    Za heydrichiády se popravovalo za každou drobnost. Mimochodem, těch popravených Čechů bylo za celou válku 8 500.

    OdpovědětVymazat
  58. Ano. A k tomu bylo umučeno asi 20 000 dalších.

    OdpovědětVymazat
  59. Ano. A k tomu bylo umučeno asi 20 000 dalších.

    Jistě. V koncentrácích nebo při výslechu.

    OdpovědětVymazat
  60. Nějak se US spojencům říkat musí. Máte lepší nápad?

    A představte si že mám. Existuje možnost autonomního myšlení, psychicky zdravý člověk se přece nemusí ztotožňovat s mocí a uvažovat sám za sebe. Naprosto absurdní je hledat pro každou momentální politickou událost či spojenectví nějaké "civilizační" důvody. Prokristapána to, že Kondolíza nebo Hillary s nějakým politikem dohodne nějaký dobrý kšeft, dejme tomu ropovod, přece neznamená, že vy jako osoba se s tím musíte hned ztotožňovat. Koneckonců ten Shell nebo Exon se s vámi také dělit nepůjde.

    OdpovědětVymazat
  61. Já o voze, Vy o koze. Já o pojmenování, Vy o obsahu.

    Existuje možnost autonomního myšlení, psychicky zdravý člověk se přece nemusí ztotožňovat s mocí a uvažovat sám za sebe.
    Ano, budeme zase samostatní a nezávislí, až nás nejbližší velmoc opět spolkne. Jestli jste si nevšiml, že Čechů je jen 10 millionů.

    Naprosto absurdní je hledat pro každou momentální politickou událost či spojenectví nějaké "civilizační" důvody.
    Ne vždy, ale často roli hrají. Myslím, že Saakašvili chce upřímně vybudovat západní demokracii, byť se mu to moc nedaří. Naproti tomu Núrí al-Málikí, Hamíd Karzáí nebo Husní Mubarak je úplně jiné kafe.

    Prokristapána to, že Kondolíza nebo Hillary s nějakým politikem dohodne nějaký dobrý kšeft, dejme tomu ropovod, přece neznamená, že vy jako osoba se s tím musíte hned ztotožňovat.
    Pokud je to na prospěch Západu, tedy ČR, proč ne? Koukám, že Vám schází elementární pochopení česého národního zájmu.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>