4. října 2009

Ztroskontanci a samozvanci 2009

Kapitán tentokrát naprosto trefil hřebík na hlavičku a k jeho brillantnímu textu není co dodat. Snad jen to, že při poslouchání sebekritiky starosty jsem se otřásal hrůzou.

11 komentářů:

  1. Ale český venkov takto dodnes uvažuje, tam se přece žádná "sametová revoluce", kterou tady v Praze předstíráme, neodehrála.

    OdpovědětVymazat
  2. Ale proběhla, v naší obci ihned po sametu rozbruškou uřezali plechové červené hvězdičky z pomníků:)) To byla ale revoluce! :)

    Ale vážně, na vesnicích žádný problém není. Komunista, trockista, ateista, demokratůrista, nudista, v té jedné hospodě všichni hlastaj z jednoho sudu:) Mezi lidmi, které znáte osobně se revoluce dělají hodně těžko. Moc, mráz a ohýbání hřbetu jde z měst, Prahy a jiných podobných center státní, politické a mediální moci. Ten starosta chtěl mít jen klid, jinak by ho celostátní (městská) média rozmázla po celém státě. Až vypadne hlídací pes, půjde patrně do uklidnit do hodpody a bude si myslet svoje jak o psovi, tak o tom organizátorovi. Neschvaluju jeho chování, ale rozumím mu.

    OdpovědětVymazat
  3. Kapitáne, překvapujeme mne, kolika mýthy jste prosáklý. Zde je to menzelovský mýthus o moudrém venkovanovi, který je přirozeně mnohem starší, ale zde bych rád připomněl jeho kommunistickou applikaci: V jednom z dílů z "krisového období" seriálu Třicet případů majora Zemana říká bodrá venkovanka: "Co to v té Praze blbnete?"

    Integrální součástí tohoho mýthu je nepolitická politika: "vodovod není politický". Těžko si představit větší politicum, než je vodovod.

    OdpovědětVymazat
  4. Mýthy? :) Zkuste vést na vesnici revoluci.

    Mimochodem dotyčká družstevnice měla nadčasovou pravdu, vesničané nikdy nerozhodovali ve svém osudu azakšlání ve městě na často dopadlo jako kláda. Napřed jim ve městech zvolili bolševiky, kteří je okradli o půdu, o 40 let později zlikvidovali družstva, často jenou pracovní příležitost a o dalších 10 let později nechali zemědělství a vesnice na pospas EU (někdy to samozřejmě bylo i výhodné). S vesnicí cvičí každý, jak ho napadne.

    Vesničané nejsou nijak překvapivě moudří, jen všechny své příznivce i odpůrce znají osobně, často jsou navzájem spřízněni a to generuje zcela jiný typ vztahů než v anonymním městě.

    OdpovědětVymazat
  5. Jisté je, že to, co je na vesnici chování vyhlášeného psychopata, platí v Praze jako norma.

    OdpovědětVymazat
  6. Bez aktivní pomoci místních bezzemků by se komunistům nikdy nepodařilo okrást sedláky o půdu a založit družstva. Lidé z města zlikvidovali družstva? Co to je za blbost? Část majetku družstev přešla na místní zemědělce, kteří si zažádali o restituce. Část družstev se transformovala na zemědělské společnosti. Státní statky zlikvidovali vesničtí tuneláři, kteří začali soukromě "hospodařit" v pronajatých prostorách, neplatili nejen nájem, ale ani za odebíraná krmiva. Vy budete nějaký městský humorista, který viděl vesnici naposledy ve filmu Vesničko má středisková.

    OdpovědětVymazat
  7. >Bez aktivní pomoci místních bezzemků by se komunistům nikdy nepodařilo okrást sedláky o půdu a založit družstva.

    Pitomost, hravě a také se to dělo. Vzpomínám si na veselé vyprávění svého dějepisáře (vyprávěl to za bolševika), jak jako čerstvě vystudovaný kantor, převelený na vesnici, dostal koušíček nějakého pozemku a pak slavnostně spoluzakládal družstvo a rozorával meze. Bezzemci pochopitelně kolaborovali s komunisty. Ale byli to jen a jen nástroje, nikoli hybatelé událostí.

    >Vy budete nějaký městský humorista, který viděl vesnici naposledy ve filmu Vesničko má středisková.

    To jsem:) Faktem je, že zemědělství poskytovalo za bolševika obživu většině vesnického obyvatelstva a dnes tomu tak není. Operace se podařila, jen ten pacient zemřel:)

    OdpovědětVymazat
  8. Tak jeden dějepisář vám vyprávěl a proto to tak bylo. Aha. Bezzemci byli partneři komunistů a za chodu se stali členskou základnou strany na venkově. Už v roce 1947 vytvářeli tito vesničtí komunisté takzvané Rolnické komise. Tyto komise vysílaly nepřetržitě vesnické delegace, které se po desítkách domáhaly v parlamentu a na ministerstvech přijetí posledního ze šesti zemědělských zákonů - zákona o revizi první pozemkové reformy. Pod tlakem těchto delegací z venkova byl 11. července 1947 zákon ÚNS (Ústavodárné národní shromáždění) přijat. Hned následně se Rolnické komise soustředily na prosazení takzvaného "Hradeckého programu", který byl vytyčen v dubnu 1947. Jednalo se o parcelaci statkářské půdy nad 50 ha. To vše se dělo ještě před komunistickým pučem v roce 1948. Před ním Rolnické komise stihly ještě uspořádat celostátní sjezd zemědělců v Praze. Doučte se dějiny, protože ten váš učitel dějepisu musel být opravdu špatný.

    >To jsem:) Faktem je, že zemědělství poskytovalo za bolševika obživu většině vesnického obyvatelstva a dnes tomu tak není. Operace se podařila, jen ten pacient zemřel:)

    Faktem je, že za bolševika byla poskytována obživa téměř naprosto všem! Naopak, ten kdo nepracoval, tak šel sedět! Jaká operace a jaký pacient? Aha, blábolení. Za bolševika zemědělství poskytovalo obživu většině vesnického obyvatelstva, proto taky všechno bylo! A ta produktivita panečku! Dnes stále něco není, třeba zrovna mléko nestačí zemědělci vyrábět! Ach jo, opravdu městský humorista.

    OdpovědětVymazat
  9. Jen bych chtěl okomentovat tuto cnemovu větu: "Mluvčí policie bezelstně sděluje, že jsou zde proto, že se jedná o koncert Dělnické strany. Nevím, zda je policejní účast normální na nahlášených akcích jiných legálně registrovaných politických stran,"

    Myslím totiž, že zde cnemo tlačí na pilu podobně jako oni jím opovrhovaní reportéři. Policisty totiž normálně vídám i na jiných akcích, ať sportovních, kulturních nebo politických, všude, kde lze předpokládat nějaký konflikt (jistě všichni pamatujete nedávné vajíčkové turné - jednoho mého studenta si v Plzni odvedli k výslechu, podotýkám, že nic neházel). Cnemova ironie je proto zbytečná. Ne že bych měl policii nějak rád, ale přece jen to nemají ti kluci lehké a zrovna tohle bych jim nevyčítal.

    OdpovědětVymazat
  10. Kolektivizace zemědělství v žádném případě neměla poskytnout práci většině venkovského obyvatelstva. Pravý opak je pravdou, cílem bylo uvolnit co nejvíce lidí pro ambiciózní rozvoj průmyslu.

    Bylo to řešení špagátu mezi efektivitou, která je v zemědělství neúprosně spjatá s velikostí, a sociální stabilitou, kdy samozřejmě neměly neměly vzniknout šlechtické velkostatky a venkované si měli být jisti, že pro případ změny poměrů jim zůstane zachováno vlastnictví.

    OdpovědětVymazat
  11. 2 Starý pán

    Ale já skutečně nevím, jestli na akce jiných politických stran chodí standartně policajti nebo ne, speciálně v takových zapadákovech. Já jsem na politické akci nebyl asi tak 15 let, to tehdy zavítal Mr Klaus a část modrého cirkusu. Vyléčen:)

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>