30. května 2010

Obamovská změna dorazila do ČR aneb nepolitická politika zvítězila

První, co každého napadne při pohledu na volební výsledky, je to, že politická mapa je po 14 letech totálně překleslena. Je to součást širšího fenoménu: Druhé republiky v Itálii (1994), New Labour ve Spojeném království (1997), MoDem ve Francii (2007), zvolení Obamy (2008) a koalice konserativců a liberálních demokratů ve Spojeném království (2010). Nyní tato vlna změny dorazila i do ČR. Volby do Sněmovny měly 2 hlavní themata:
  1. boj s korrupcí a
  2. snížení státního dluhu.
Na obě themata nedokázala ODS, kterou jsem volil, ani ČSSD, která se soustředila na primitivní populism, dát přesvědčivou odpověď, a proto neuspěly. Voliči massově volili alternativní strany: TOP 09 (16,70 %) a Věci veřejné (10,88 %). Velká koalice by měla jen 109 hlasů, tedy hluboko pod ústavní většinou (120 poslanců).

Na rozdíl od roku 2006 voliči massivně kroužkovali. Zcela nebo alespoň částečně překreslili výsledek pražské ČSSD, pražské ODS (tam dokonce uspěla inicitiava "Volte poslední 4", neboť do Sněmovny se dostal Jan Florián), středočeských VV, jihočeské TOP 09, jihočeské ODS, plzeňské KSČM, plzeňské ČSSD, plzeňské TOP 09, plzeňské ODS, karlovarských VV, karlovarské ČSSD, karlovarské TOP 09, karlovarské ODS, ústecké KSČM, ústecké ČSSD, ústecké TOP 09, liberecké TOP 09, liberecké ODS, královéhradeckých VV, královéhradecké ODS, pardubických VV, pardubické KSČM, pardubické ČSSD, pardubické TOP 09, pardubické ODS, vysočinské KSČM, vysočinské ČSSD, vysočinské TOP 09, vysočinské ODS, jihomoravské ČSSD, jihomoravské TOP 09, olomoucké ČSSD, olomoucké TOP 09, olomoucké ODS, zlínské TOP 09, zlínské ODS a moravskoslezské KSČM.

Volby znamenaly porážku pro Paroubka (český Hugo Chavez/Vladimír Mečiar), Langera, Severu, Exnera, Němce z ČSSD a další. Fenomenální úspěch zažil Marek Benda, Stanislav Křeček, Milada Emmerová, Michal Hašek, Lenka Kohoutová, Jan Florián a další. Do Sněmovny se bohužel dostala Ivana Řápková.

V volbách neuspěla Strana práv občanů – Zemanovci (4,33 %), KDU-ČSL (4,39 %) – což velice vítám, Suverenita – blok Jany Bobošíkové (3,67 %), Strana zelených (2,44 %), Česká pirátská strana (0,80 %), Dělnická strana sociální spravedlnosti (1,14 %) a Strana svobodných občanů (0,74 %). SPOZ podle mne končí úplně, protože Zeman opět odešel z politiky. KDU-ČSL čeká přeměna na regionální stranu po vzoru SOS. Suverenita doplatila na to, že se nedokázala domluvit se Zemanem. Její další osud je nejistý. SZ končí jako politická strana a čeká ji přeměna na aktivistický spolek. Prohrála 4x volby a jen naprosto naivní člověk mohl čekat opak. Počátek konce byl v otevřeném konfliktu tmavě zeleného křídla (Kuchtová) a světle zelené frakce (Bursík). Je to trochu škoda, ale místo ní je tady ČPS. Ta se sice poněkud přecenila, ale může na sobě ještě zapracovat. DSSS se rovněž přecenila; je zjevné, že extrémní pravice nedokáže překročit 1,5 % – potvrzení demokracie praxí. SSO bude i nadále živořit na okraji politiky, podobně jako Konservativní strana.

Neznámou je TOP 09, Topolánkův projekt lidovců II. Nicméně voliči kroužkovali, takže tam bude lidovců méně, než se čekalo. Neznáme nikoho kromě Schwarzenberga a Kalouska, takže uvidíme, co z TOP 09 v praktické politice bude. Ještě větší neznámou jsou populistické a liberální Věci veřejné. Zvítězí populism nebo liberalism? Nevíme. Nicméně návrh snížit zbrojení o 20 % je velice sympathický. Uvidíme, jak dlouho jim podobný elán vydrží.

Velké změny čekají ČSSD a ODS. Zatímo ČSSD stačí odstranit mečiarovskou inspiraci v aggressivní ublíženosti a pozápadnit se, ODS to bude mít mnohem těžší. Voliči jí jasně sdělili, že kmotry nechtějí. Ale jak se jich zbavit? Vedení bude muset stranu osekat až na kost, což bude velice bolet.

Osobně za nejvíce positivní výsledek voleb považuji to, že skončila demoskopie (Paroubkova posedlost průzkumy veřejného mínění) a potvrdila se moudrost lidu = demokracie. Ukázalo se, že volební systém se v zásadě osvědčil a že 5 % hranice skvěle posloužila jako trest: pro KDU-ČSL a SZ. Kdyby ODS bývala prosadila bonus pro vítěze, tak měla ČSSD okolo 20 poslanců víc.

12 komentářů:

  1. Úplně poslední kandidát byl zvolen za ODS ještě v jednom kraji, ale už se mi nechce znovu hledat, kde.

    SZ prohrála 4*? Po sněmovních volbách 2006 si vedla na podzim slušně v komunálních; pak propadla v krajských 2008 a evropských. Počítáte senátní navíc s tím, že Štětina byl výhra, nebo co?

    Tipoval bych, že DS(SS) vedle zákazu značně zkanibalizovala Bobošíková, někdo tvrdí, že i VV.

    OdpovědětVymazat
  2. Pokud vím, tak ten druhý kandidát za ODS byl předposlední.

    Ještě jsem počítal senátní; u nás se jejich kandidát nedostal ani do II. kola.

    Je to možné. Nicméně hodně lidí z krajní pravice volilo spíše SSO.

    OdpovědětVymazat
  3. Souhlasím s tím, co o KDU-ČSL tvrdil Fiala. Je těžké dát dohromady liberálně-levicový "střed" mezi ODS a ČSSD a zároveň křesťanskou sociální nauku.

    Spojenectví s Hybáškovou zjevně nefungovalo, stejně jako osoba Svobody. Podle mě má ta strana na celostátní úrovni šanci pouze tehdy, pokusí-li se vydat cestou hodnotově konzervativní křesťansko-sociální strany, která si klade jako prioritu prorodinnou politiku. Sociálně orientovaných liberálů i liberální pravice je na malém smetišti už přespříliš.

    OdpovědětVymazat
  4. DS(SS) je strana hodně primitivní. Znám docela dost jejích kultivovaných voličů, ale nikdo z nich ji nevolil z nadšení, ale jako nejmenší zlo.

    Zákaz na DS(SS)spíše pomohl. Je třeba si uvědomit, že v krajských volbách 08 dostala při nízké účasti dost hlasů od nahodilých voličů, kteří nevěděli oč jde, ale viděli v názvu ony dodatky o radaru a poplatcích ve zdravotnictví. Stejně tak se krajské volby netýkaly Prahy, která procenta DS(SS) vždy stahuje dolů. Onen možný přirozený dělnický elektorát (ne nepodobný voličstvu SPR-RSČ) jí nesebraly pouze Bobošíková a VV, ale i SPOZ. Stejně jako v roce 98 sebral Zeman hlasy Sládkovi.

    Zajímavá, byť nereprezentativní, statistika přechodů mezi stranami je zde: http://apps.facebook.com/volebni-pruzkum/migration.php

    OdpovědětVymazat
  5. Guy: To se mi nezdá; SSO je libertariánská, s DS a vůbec "krajní pravicí" konzervativně-autoritářského ražení nemá nic společného.

    AHL71: Dobrý postřeh s těmi krajskými volbami, ale Zeman 98 byl něco úplně jiného než '10: tentokrát jednoznačně útočil na Paroubka od středu - nebo snad získal i starší nostalgiky, ale viděl jste jeho plakáty "30 případů" a myslíte, že by zabraly na typického sládkovce?

    OdpovědětVymazat
  6. SSO je libertariánská
    Tak to ani náhodou. Díky Machovi je tam hodně ekonomického liberalismu, ale sociálně jsou konservativní. Nicméně hlavním bodem programu a raison d'être je eurofobie. Na tom se shodnou s extrémní pravicí.

    OdpovědětVymazat
  7. JV: Oni byli zhruba dvoji typičtí sládkovci. Jednu skupinu tvořili, zjednodušeně řečeno, nacionalisté, antikomunisté a thatcheristé, druhou, větší, skupinu pak sociální populisté (13. důchody, astronomické platy...) a hospodští příznivci silných osobností a gest.

    Část té první voličské skupiny v roce 98 sebrala kampaň "Národ volí Klause", značnou část té druhé skupiny Zeman a jeho kampaň. Že větší část voličů tenkrát sebral Zeman, bylo nejen důsledkem větší přelétavosti té druhé skupiny, ale i tím, že SPR-RSČ měla před volbami v roce 98 snad poprvé ve své historii relativně seriózně laděnou kampaň orientovanou spíše konzervativně.

    Zeman 98 byl trochu něco úplně jiného než '10, ale přesto. I nyní byl sprostý, egocentrický, stavěl na osobnosti a frázích (ne reálném programu) a představolal, teda aspoň v myslích některých jeho voličů, protest proti nynějšímu establishmentu.

    OdpovědětVymazat
  8. Zajímavé; nějaký konkrétní příklad thatcheristického republikána byste měl?

    Guy: Spousta libertariánů je sociálně konservativních (např. když věří, že politickou korektnost etc. vnucují státní instituce a bez nich by se problém vyřešil regresem do ideální přirozenosti).

    OdpovědětVymazat
  9. GP: Abychom se mohli bavit o libertariánech položím jednu zásadní otázku. Jsou v očích GP Justin Raimondo, Rand Paul, Ron Paul, Bob Barr, Lew Rockwell, Andrew Napolitano a jim podobní libertariáni?

    OdpovědětVymazat
  10. Odpor ke kritické theorii a frankfurtské škole mi nepřijde jako konservativní.

    AHL71 boduje. Ano, Lew Rockwell je libertarián, ale to je výjimka. Za typického libertariána považuji Miltona Friedmana.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>