Na druhou stranu bych silně varoval před záměnou historie a ideologie. Příkladem je Mnichovská dohoda: „Na Mnichovské smlouvě není klíčové, kdo jmenovitě ji podpisoval ani kterého data to bylo. Je na ní kruciální poznání, že s agresory v principu není možná dohoda a ustupování agresorům nikdy nevede k míru, ba právě naopak.“ Tato interpretace je čistá ideologie. Na německo-francouzských vztazích za Bismarcka či na studené válce vidíme, že jednoduše neplatí. Místo toho může Mnichovská dohoda sloužit jako poučení o velmocenských zájmech, zradě, mythologii („Zvoní zvoní zrady zvon zrady zvon. Čí ruce ho rozhoupaly? Francie sladká hrdý Albion. A my jsme je milovali.“), významu veřejného mínění („mír pro naši dobu“) apod.
Sporný je i Houškův rozvrh výuky do 4 ročníků:
- od pravěku do roku 1444
- od roku 1444 do 1740
- od 1740 do 1900
- od 1900 do současnosti
- Pravěk redukovat na jednu hodinu a začít starověkem. Skončit v roce 1073
- od roku 1073 (počátek papežství sv. Řehoře VII. a tedy Západu jako mentální entity) do 1789
- od 1789 do 1918
- od 1918 do současnosti
Pravěk redukovat na jednu hodinu a začít starověkem
OdpovědětVymazatTo si děláte srandu, to jinak není možná!
Pravěku bych věnoval minimálně dvě až tři hodiny, s akcentem na odlišnosti v českých zemích a znalostí kultur přinejmenším evropského významu (nálevkovité poháry, šňůrová keramika, unětická kultura).
Starověk bych začal Mezopotamií a tento region probral kontinuálně až do dobytí Persie muslimy. Potom teprve Egypt, Indii, Čínu, velmi zhruba do té cca poloviny prvního tisíciletí.
Evropu začít Řeckem a kontinuálně přes Byzanc až do r.1453. Pak teprve Řím a z něj přejít na středověk a vůbec dějiny západní Evropy.
To vše by mohlo trvat 3 roky do cca První světové války. Poslední rok až do současnosti.
Pravěku bych věnoval minimálně dvě až tři hodin
OdpovědětVymazatTo není dějepis. To patří do anthropologie/biologie, společně s evolucí. Dějiny začínají písmem.
tento region probral kontinuálně
To je zajímavé, ale synchronická methoda mi přijde lepší.
To vše by mohlo trvat 3 roky do cca První světové války.
Krajně nejasný popis. Rozepište jej prosím na ročníky.
To patří do anthropologie/biologie, společně s evolucí. Dějiny začínají písmem.
OdpovědětVymazatJá bych řekl, že se to prolíná: biologie (do příchodu Homo sapiens), archeologie (od prvních nástrojů) a historie (od vzniku písma).
Rozepište jej prosím na ročníky.
To neodhaduju.
Já bych dějepis spojil se zeměpisem (nebyl bych první) a začal dnes a postupoval do pravěku, možná by pak na něho zbyla hodina.
OdpovědětVymazatKatastrofa: to je pojetí "od Pekaře zpět k Palackému".
OdpovědětVymazatTaké soudím že by se dějepis měl na základní škole učit pozpátku... od současnosti s postupným zhušťováním do minulosti. I když chápu že pro účely základně-školsko vzdělávací, t.j., budování národní/státní identity na základě sdílené mythologie, je současný postup od Kopčema skrz Bivoje ke Karlu IV., Hussovi a Komenskému se zmínkou o Masarykovi na konci vhodnější.
OdpovědětVymazatUčení dějepisu pozpátku má jeden obrovský problém. Události posledního století ještě vlastně nejsou historie. Je to ideologická látka, zpracovávaná podle momentálních potřeb politiků. Proto učit až v co nejpokročilejším věku, aby se studenti mohli bránit rozumově ideologické masáži.
OdpovědětVymazat>To patří do anthropologie/biologie, společně s evolucí.
Celkem nesouhlasím. Třeba neolitická revoluce měla možná větší význam než celý starověký Řím. Tím nechci říct, že by hodinová dotace měla být srovnatelná, ale vynechat pravěk z dějepisu je špatně. Je to nakonec nejlepší vakcína proti náboženským mýtům.
Všichni pořád kritizují izolovanost předmětů ale když se začnou prolínat, hned to každý zase rozškatulkuje. V podstatě je to jedno, ale pravěk umí učitelé dějepisu a ne biologie a z toho by se mělo vycházet.
Podle mě je důležitější ne to, co se učí (fakta), ale jak se to učí (interpretace). Dodnes mi duní v hlavě pojmy jako otrokářská demokracie, lineární marxistický výklad vývoje společnosti (feudalismus - kapitalismus - socialismus - komunismus). Obávám se (a přiznávám, že jsem polistopadové školní učebnice prakticky neviděl; maturoval jsem v roce 1991), že se dějepis učí v podstatě ze stejných materiálů jako předtím. S tím, že se přehodila někde znaménka, že ke světlým zítřkům směřujeme v rámci NATO a EU, že národní stát už je mrtvý, že se máme více a více přizpůsobovat nejrůznějším menšinám...
OdpovědětVymazatOdříznout posledních 100 let historie podle mě nepomůže, pokud učební texty pojímají historii lineárně (zpátky ni krok) a tím, že by se dějepis učil odzadu, se podle mě situace ještě zhorší.
Já bych dějepis spojil se zeměpisem (nebyl bych první)
OdpovědětVymazatTo ne: holandské dějiny bez zeměpisu učit nejde. Jednak kolonie, ale i samo Holandsko měnilo za posledních pár tisíc let několikrát svůj tvar, podle toho jak stoupalo nebo klesalo moře.
začal dnes a postupoval do pravěku,
To považuju za nesmysl, protože se zcela vypaří posloupnost příčin a následků a zbyde pouze výčet událostí.
"začal dnes a postupoval do pravěku,
OdpovědětVymazatTo považuju za nesmysl, protože se zcela vypaří posloupnost příčin a následků a zbyde pouze výčet událostí."
Nebo by to vypadalo jak v Červeném trpaslíku ve vesmíru pozpátku. WW2 by byla radostná událost, protože by 20 milionů Rusů ožilo, Hitler by pak vrátil Sudety a osvobodil Rakousko od Německa ...
To bych nepřeháněl, protože v takovém případě by odjezd sovětských tanků způsobil mocenskou nestabilitu, která by byla s konečnou platností odvrácena až po XX. sjezdu KSSS, a to stejně jen na několik let, do německé okupace a vzniku Protektorátu v květnu 1945.
OdpovědětVymazatTo bych nepřeháněl
OdpovědětVymazatJá už vůbec ne - ještě jste se nedostali k holokaustu...
Holokaust = vznik židovské diaspory, osidlované speciálními transporty vypravovanými za tím účelem bezplatně šlechetnými nacisty z Osvětimi a Buchenwaldu.
OdpovědětVymazatAsi máš pravdu, to by neprošlo!
Nemyslim, Vodniku.
OdpovědětVymazatNaopak by se vychazelo z toho co je vice zname a odhalovaly se (pravdepodobne) priciny proc, a nebo radeji predchudci toho tak je. Podle mne lepsi a nazornejsi nez vyjit z postulatu "jak to bylo v Mesopotamii" - coz je nam svet obavam se mentalne, technologicky i spolecensky dost vzdaleny - a pak z toho na zaklade teorie "vse smeruje vpred pokrokem ktery vrcholi samostatnym Ceskoslovenskem" vytycovat mezniky dane letopocty smluv a bitev.
A soudim ze by se dejepis na zakladni a stredni skole mel mene zabyvat velkymi politickymi dejinami, ale vice se zamerit na dejiny hmotne a nehmotne kultury: technologie, odivani, jidlo, organizace vsedniho dne, umeni vsech genru, co ti lide tehdy asi vedeli a mysleli si o svete....
Obávám se, jezovče, že Váš přístup by vedl k ještě horším výsledkům. Protože by se tedy pouze hledala vysvětlení, co vedlo k vyvrcholení dějin - České republice v EU. Takže by pak historii řada světových událostí unikla.
OdpovědětVymazatNapsal jsem to blbě. Neodhalovaly by se příčiny ale nacházely souvislosti za jakých se situace vyvinula tak jak se vyvinula. Pochopitelně ne úplně lineárně od současnosti k minulosti, ale po rozumných blocích/stapách kdy po změně paradigmatu byla situace chvíli víceméně stabilní. A není třeba začínat úplně živou současností, ale třeba 90 lety... dejme tomu rozpadem Československa...
OdpovědětVymazatNo, je to asi věc vkusu. Protože třeba mě nejvíc baví ten vzdálený dějepis. Od takového 19. století už je to taková dost politologická nuda. A právě z této pozice bych startovat nechtěl.
OdpovědětVymazat