30. října 2011

10 evergreenů 70. let

AHL71 mne nepřímo vyzval, aby vytvořil svůj vlastní žebříček 1970s. Protože o nich na rozdíl od let 60. mnoho nevím, resignoval jsem na pyšný přívlastek největší. Jinak platí stejná pravidla, která platila pro předchozí seznam, tj. žádný rock, čímž se můžu vyhnout sv. trojici Led Zeppelin; Deep Purple a Uriah Heep. I když Hotel California (únor 1977) od Eagles je sporné zařadit, nakonec jsem ho nezařadil. Na druhou stranu jsem zrušil implicitní předpoklad anglického textu.

U ABBA bylo těžké vybrat mezi Waterloo, S. O. S. (švédská verse, text) a Mamma Mia. Nakonec jsem zvolil S. O. S.
  1. Middle of the Road – Chirpy Chirpy Cheep (1971)
  2. Tony Christie – Is This the Way to Amarillo (listopad 1971)
  3. The Chelsea Football squad – Blue Is the Colour (26. 2. 1972)
  4. ABBA – S. O. S. (červen 1975)
  5. I Santo California – Tornerò (1975)
  6. Karel Gott – Die Biene Maja (9. 9. 1976)
  7. Boney M – Nightflight to Venus (červenec 1978)
  8. Gloria Gaynor – I Will Survive (27. 10. 1978)
  9. Umberto Tozzi – Tu (1978)
  10. Village People – Y. M. C. A. (prosinec 1978)
Updated.

29 komentářů:

  1. No to je ale hnus! Když pominu, že hudbu 70. let upřímně nesnáším a dvě věci z toho vašeho výběru vůbec neznám, kde máte Queeny? Kde máte Uriáše? K dokonalosti už tam chybí jen Modern Talking a Ricchi e Poveri…!

    OdpovědětVymazat
  2. kde máte Queeny? Kde máte Uriáše?
    Jasně píšu, že rock byl vynechán, aby byla stejná kritéria jako u 1960s.

    Modern Talking jsou 80. léta, Ricchi e Poveri se proslavili až v 80. letech.

    OdpovědětVymazat
  3. To pravidlo o vynechání rocku v tomto případě způsobilo vynechání kvality a její nahrazení různými hrůzami.

    OdpovědětVymazat
  4. No, možná jen 70. léta neznám dostatečně.

    OdpovědětVymazat
  5. Is This the Way to Amarillo mi vůbec nic neříká, ani nevím, zda jsem to někdy slyšel. Blue Is the Colour je naprosto nesrovnatelné s We Are The Champions, zvláště ve významu k dnešku.

    OdpovědětVymazat
  6. Na druhou stranu jenom u Uriah Heep, kteří v 70. letech za osm let vydali dvanáct desek, není lehké vybrat deset nejlepších skladeb.

    OdpovědětVymazat
  7. Když jsem dnes shlédl svou noční tvořivost, nebylo mnoho co měnit: http://ahl71.blogspot.com/2011/10/12-evergreenu-70-let.html Samozřejmě je to omezeno jazykovým okruhem.

    OdpovědětVymazat
  8. Tady je čistě rocková reakce, aby se nám to trochu vyvážilo.

    OdpovědětVymazat
  9. Nightflight To Venus mi také vůbec nic neříká, ale když jsem viděl to video, tak mi to bylo odporné. Nemyslím ty oblečky, ale ta "hudba". Třeba Rasputin či Rivers of Babylon jsou známé věci a mají melodii, ale tohle?

    OdpovědětVymazat
  10. Po odstranění toho, co vnímáte jako "rock" (podotýkám, že nepřiměřeně široce), nic hodnotného nezbyde.

    OdpovědětVymazat
  11. Jinak vám mohu soukromě sdělit, Petersi, že se mi poslechem těch vašich – dámy prominou – sraček udělalo tak nevolno, že jsem si musel pustit "Stony" :-)

    OdpovědětVymazat
  12. To není nepřiměřeně široce. Uriah Heep patří do rocku definičně, Queen tam rovněž řadí každý. S tím já nic nenadělám.

    Nemohu za to, že 70. léta jsou kitschovitá. Snažil jsem se z mainstreamu vybírat poctivě.

    OdpovědětVymazat
  13. Ano, Queen jsou určitě v sedmdesátých letech ještě jasně rocková kapela. To až teprve v osmdesátých letech vydávají ty mainstreamové splašky.

    OdpovědětVymazat
  14. Dobře tedy, ale takový výběr, to je jako hudba 50. let bez rock'n'rollu.

    OdpovědětVymazat
  15. 70. léta v pop-music, to je Grease, A.B.B.A. a podobné exponáty z musea hrůz.

    OdpovědětVymazat
  16. Tak jsem provedl domácí experiment. Pustil jsem přítelky (tj. osobě, která hudbu až na radio v práci moc neposlouchá a když už, tak zcela odlišné věci) zde odkazované skladby a položil jí jednoduchou otázku, tj., zda píseň zná či nikoliv. Uznávám, že její čtrnáctiletá sestra by byla na takovéto testování vhodnější. Vzhledem k složitosti uvádím názvy písní uvedené na Youtube, mnohdy nepřesné. Zde je výsledek:

    Zná: Sound of Silence, California dreamin, Light My Fire, San Francisco, Massachusetts, I'm a Believer, Mrs Robinson, Purple Haze, Doo Wah Diddy, Baby Come Back, These Boots Are Made for Walkin, Be My Baby, A Whiter Shade Of Pale, From Me To You, Downtown (jen díky coveru), No Milk Today,
    Chirpy Chirpy Cheep Cheep, Blue Is The Color, S.O.S., Biene Maja, Tornero, YMCA, Tu, I Will Survive, Behind Blue Eyes, Let It Be,
    Another brick in the wall part 2, Far,Far Away, We Are The Champions, Dancing Queen, Sabbath Bloody Sabbath, Lady in Black


    Nezná: Puff The Magic Dragon, I Can't Get No Satisfaction (to mě hodně překvapilo), Carrie Anne, Bridge Over Troubled Water, Hey Joe, Sunshine of your love, When a Man Loves a Woman, In-A-Gadda-Da-Vida, Ballad of the green beret, Georgy Girl, Telstar, Let's Twist Again, Eloise, Hotel California, Nightflight To Venus, Anarchy In The U.K, Won't Get Fooled Again, Look At Yourself, No Opportunity Necessary No Experience Needed by Yes, Kill the King, Chicago, 2112,
    Love Is Like Oxygen, Dogs, Landslide, No Quarter


    Zná, ale vyřadil bych z důvodu, že jsem si doma nedávno pouštěl: House of the Rising Sun, Sweet Home Alabama

    Nejasný a opravovaný výsledek: American Pie

    OdpovědětVymazat
  17. Vodnikova "sv. trojice" jsou spis Led Zeppelin, Deep Purple a Black Sabbath; Uriah Heep jsou jakoby nahradnici. Anebo Parpli, Sabbati a Uriasi, zatimco Zeppelini jsou o neco "nad"...

    OdpovědětVymazat
  18. AHL71, tak to jste mě překvapil, protože pokud zná přítelkyně Sabbath Bloody Sabbath a nezná Hotel California, asi poslouchá nějaké zvláštní radio.

    Co se týče původního tématu, prakticky nic z toho, co Peters vyjmenoval, bych si dobrovolně nepustil, nicméně si myslím, že některé melodie jsou docela zajímavě stavěné a neoznačil bych ten výběr slovy 'odpad' nebo 'exponáty z muzea hrůz' a to včetně té Abby v seznamu. Hrůza IMO přišla až v posledních dvaceti letech (hyperaktivní vykecávání předznamenané zde zmíněným I Will Survive, orgastické kvílení v kontrapunktu k němu atd. a hlavně odklon od požadavku originální melodie, o instrumentálních vychytávkách nemluvě).

    OdpovědětVymazat
  19. Mě spíše zcela překvapilo, že neznala I Can't Get No Satisfaction.

    OdpovědětVymazat
  20. Já jen doufám, že Peters 70. lety skončí, protože kdyby začal do toplistů dávat "pecky" jako J. R. David, Michael Jackson nebo Ebony and Ivory, musel bych zřejmě přikročit k přímé akci :-)

    OdpovědětVymazat
  21. TP: co máš proti Ebony and Ivory? Pravda, politická korrektnost textu je dnes lehce out of date, ale musika je to skvostná!

    OdpovědětVymazat
  22. Opravil jste špatně: Sabbathy místo Uriášů.

    OdpovědětVymazat
  23. Já jsem to opravil tak, že jsem vynechal Vás: Uriah Heep je jiný styl než Black Sabbath.

    OdpovědětVymazat
  24. Dobrý test, AHL. S vaší přítelkou bych prohrál, a s její sestrou bych možná svedl vyrovnaný souboj.

    Neznám: Purple Haze, Baby Come Back, No Milk Today (jen cover), Blue Is The Color (jen cover), Behind Blue Eyes, Sabbath Bloody Sabbath, Puff The Magic Dragon, Carrie Anne, Hey Joe, Sunshine of your love, In-A-Gadda-Da-Vida, Nightflight To Venus, Won't Get Fooled Again, Look At Yourself, No Opportunity Necessary No Experience Needed by Yes, Kill the King, Chicago (?), Love Is Like Oxygen, Dogs (?), Landslide, No Quarter, Sweet Home Alabama

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>