24. března 2012

Amnesie

Jednou z nejtrapnějších uměleckých berliček je amnesie – ztráta paměti. Jak připomíná Filip Tvrdý, v praxi tak vůbec nevypadá: „Nejčastější příčinou amnézie je neurochirurgický zákrok, mozková infekce nebo mrtvice. Ve filmech autoři většinou volí dramatičtější okolnosti, za kterých došlo ke zranění, jako je například scénáristicky osvědčená rána do hlavy při autonehodě nebo pokusu o vraždu. Netřeba dodávat, že za vhodný lék proti takovému postižení je všeobecně považován opakovaný úder, který vyšinutou mysl pacienta navrátí zpátky do normálu. Velmi rozšířeným omylem je také schopnost filmových postav vytvářet nové vzpomínky, i když si nedokážou rozvzpomenout na svou identitu před osudnou nehodou. Populární trilogie o agentu Bournovi je zatížena právě touto dezinterpretací, protože postava Matta Damona sice zapomene svůj původní špionážní výcvik, ale je schopna bez větších problémů poskládat dohromady kousky skládačky a záhadu úspěšně vyšetřit. Ještě méně reálná je představa některých filmařů, podle níž si pacient dokáže vzpomínky podržet v bdělém stavu, ale během spánku se mu nějak záhadně vyresetuje mozek a každé ráno začíná nanovo. Někdy může mít filmová amnézie vliv i na morální charakter hrdiny, takže původní "zlí" se zázračným úderem do hlavy mění na "hodné"; jaká škoda, že tak daleko ještě nedospěla skutečná neurochirurgie.“

7 komentářů:

  1. Dobrý den,
    vím, že nepíšete "nejčastější", ale stejně mi to nedá. Myslím totiž, že zrovna ta amnesie není zdaleka tím nejhorším, co se z oblasti medicíny ve filmech vyskytuje.

    Daleko častější je třeba určení času smrti soudním lékařem (prakticky v každé detektivce). Hodinovou kaskádu nesmyslů sloužících jako berličky můžete shlédnout v jakémkoli díle Dr. House.

    Navíc, ona amnesie je do značné míry pozměněním jednoho ze základních archetypů klasického dramatu - deus ex machina. Když se oprostíte od faktu, že samozřejmě došlo k určitému posunu původního významu, uvidíte, že vlastně plní jeho funkci.

    No a konečně - zrovna Bournově trilogii bych to nevyčítal. Jde totiž o žánrový film, ze kterého inspirace komiksy čouhá jak šípy ze Šebestiána.

    OdpovědětVymazat
  2. Daleko častější je třeba určení času smrti soudním lékařem
    Aha. Tak o tom nic nevím. Nechcete o tom něco napsat?

    Navíc, ona amnesie je do značné míry pozměněním jednoho ze základních archetypů klasického dramatu - deus ex machina
    Možná. Ale deus ex machina se nepoužívá už stovky let, zatímco amnesie se těší dobrému zdraví.

    Jde totiž o žánrový film, ze kterého inspirace komiksy čouhá jak šípy ze Šebestiána.
    Zatím jsem viděl jedničku a moc mne to neoslovilo. Ale máte pravdu, že jako comics by to fungovalo.

    OdpovědětVymazat
  3. Ad 1. odstavec:
    Jde o to, že tradičně ve filmu soudní lékař řekne něco jako "smrt nastala v půl čtvrté předevčírem". Což je údajně nesmysl, takhle přesně se to říct prý nedá (mám to jen z druhé ruky, protože já soudní lékař nejsem). Ale věřím tomu. Z výše uvedeného důvodu o tom ani nemohu nic napsat.

    Ad 2. odstavec:
    To není tak úplně pravda. Deus ex machina použil určitě Kaurismaki v Životě pařížské bohémy. A myslím, že někde i Allen, ale nevím kde, protože jeho filmy se mi pletou. Jistě, je to formou obvyklou u těchto pánů, tedy spíš jako určitá parodie, ale dokazuje to, že ten princip určitým způsobem stále přežívá.

    Ad 3. odstavec:
    No tak já bych si to taky nekoupil. Ale třeba k žehlení je to určitě snesitelnější než Ordinace v Růžové zahradě nebo Sex ve městě. Ten zase těžce nesnáším já.

    A navíc:
    Napadlo mě jedno cliché z Vašeho oboru: z prakticky všech detektivek má člověk pocit,že nejdůležitější je dostat nápad, kdo je vrah, a pak ho dohonit s poutama. Jako kdyby se pak už automaticky dostal za mříže.

    OdpovědětVymazat
  4. To není tak úplně pravda. Deus ex machina použil určitě Kaurismaki v Životě pařížské bohémy.
    OK.

    Ale třeba k žehlení je to určitě snesitelnější
    No, nevím. Má to celkem složitý děj, takže nevím, nevím.

    Jako kdyby se pak už automaticky dostal za mříže.
    Ano, je to speciální genre. U Perryho Masona je to zase opačně.

    OdpovědětVymazat
  5. "Ale třeba k žehlení je to určitě snesitelnější
    No, nevím. Má to celkem složitý děj, takže nevím, nevím."

    No já to u toho žehlení zvládl. Ale fakt je, že já mám trénink - z časových důvodů jsem se naučil si při televizi číst (samozřejmě ne třeba Joyceova Odyssea při Markétě Lazarové, ale třeba odborné články při NCIS - to mě baví, i když je tam taky dost cliché).


    A jo, na Masona jsem zapomněl - to mě nikdy nebavilo, to já radši, když se padouch rozstřílí na cimprcampr nebo se hodí do káďě s HF.

    OdpovědětVymazat
  6. to mě nikdy nebavilo
    Mne to bavilo. Je tam hodně US trestního processu.

    OdpovědětVymazat
  7. No jasně, to mi došlo.

    Ono to s těmi berličkami bude asi daleko horší. Tak třeba takoví mimozemšťani. Ti jsou asi ještě trapnější než ta amnézie - vždyť pravděpodobnost jejich příletu je asi ještě menší než amnézie a la Bourne. A často dokonce fungují i jako takový deus ex machina. Lepším režisérům k tomu dokonce stačí i pouhý černý hranol.

    Ale budiž, od pradávna byly příběhy založeny na berličkách. Jen nevím, proč je dnes člověk tak zblblý masáží o nezbytnosti masturbací typu 3D, když stejně nic z toho se nevyrovná Karlu Zemanovi s jeho skrovným rozpočtem a možnostmi.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>