17. února 2013

Populism

V sérii článků o terminologii budu pokračovat pojmem, který je v ČR extrémně zneužíván jako nálepka pro líbivou politiku – populism. Znamená však něco úplně jiného.

Když se na tento termín podíváme etymogicky, vidíme, že není zvolen právě šťastně. Latina má dva výrazy pro lid:
  1. populus = národ (ne však ethnikum!, synonymum anglického nation)/lid 
  2. plebs = (s)prostý lid
A populism není nic jiného než zastupování zájmu plebsu, tedy politika proti establishmentu, proti elitě. Ve francouzštině se tento pojem jako nálepka nepoužívá, v angličtině převážně rovněž ne. Je velkou chybou Miloše Zemana, že tento pojem nerehabilitoval pro svou politikou. Kdyby přímo prohlásil: „Jsem populista,“ vzal by svým kritikům vítr z plachet.

2 komentáře:

  1. Nelze vycházet z toho, že pokud se určitý termín neužívá v angličtině/francouzštině, není možné užívat ho v češtině, přirozeně nejde-li o termín pojmově tak rozostřený, že je nedefinovatelný, ale to IMHO právě u populismu nenastává.

    Populista je politik, jehož program je buď zcela nerealistovatelný (Vymůžu pro vás reparace od Německa za WWII!) nebo by nepřinesl slibovaný výsldek (Zdaním 99% daní všechny příjmy nad 100 tisíc korun a rozpočet bude okamžitě v přebytku!). Jsou různé verse, od "hard" populismu Bobošíkové po "soft" populismus některých vůdců ČSSD.

    OdpovědětVymazat
  2. To, o čem mluvíte, je prostá líbivost. Není žádný důvod tomu říkat populism.

    Je to podobné, jako kdybychom kommunismu říkali socialism, protože se tomu tak 40 let říkalo.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>